Pokud rostou sazby, na trhu to je často vnímáno jako negativum a to nyní vidíme již nějaký čas v přímém přenosu. Jako jednoznačné negativum je také obvykle vnímán slabší ekonomický růst. Ale akcie pak najednou reagují způsobem, který z těchto na jednu stranu logických, ale zároveň příliš zjednodušených perspektiv nedává smysl. Dnes se podíváme, jak se podle Fedu mění tzv. rovnovážné sazby a trendový růst v USA, což je samo o sobě zajímavé téma. A mimo jiné také ukazuje, jak by mohl vypadat ucelenější a přínosnější pohled na akcie, sazby a růst.
Následující graf ukazuje, jak se podle odhadů Fedu v New Yorku vyvíjel trendový růst americké ekonomiky a rovnovážných sazeb. Tedy sazeb, které by v ekonomice „přirozeně“ přetrvávaly při jejím plném výkonu a stabilní inflaci. Jde o reálné veličiny, tedy bez inflace a vidíme tu v podstatě dvě rozdílná období. První z nich trvalo do finanční krize roku 2008, kdy se obě proměnné držely v průměru na vyšších úrovních a také (z určitého pohledu hlavně – viz níže) poměrně blízko sebe:
Zdroj: New York Fed
Druhé období přišlo po roce 2008, kdy růst i rovnovážné sazby výrazně klesly. A sazby se dostaly ještě znatelné pod růst. Poměr tempa růstu k sazbám je přitom důležitý ve více oblastech, včetně fiskální a akciové: Čím více se růst drží nad sazbami, o to jednodušeji se splácejí dluhy a o to vyšší jsou hodnoty akcií. Nás zde zajímá především druhé téma, které se dá jednoduše demonstrovat následujícím způsobem:
Hodnota akcie, či celého trhu je dána současnou hodnotou budoucích zisků a dividend. Jednoduše se dá její odhad spočítat, pokud vezmeme současné dividendy a vydělíme je rozdílem v požadované návratnosti a očekávaného růstu. Kdyby tak například letos dosáhly dividendy v indexu SPX 500 80 dolarů, bezrizikové sazby byly na 4,6 % (výnosy desetiletých vládních dluhopisů) rizikové prémie akciového trhu v USA byly na 3 % a očekávaný dlouhodobý růst zisků byl na 6,5 %, hodnota indexu je 80 děleno 4,6 % plus 3 % (dohromady požadovaná návratnost ) mínus 6,5 %. Tedy 7272 bodů.
Jelikož je v tomto příkladu požadovaná návratnost velmi blízko růstu, výpočet je extrémně citlivý na jejich malé změny. A pro nějaký hodně spolehlivý odhad hodnoty je výpočet v podstatě nepoužitelný. Nicméně základní mechanismus zůstává a je na něm jasně znát: Sazby krátkodobé (graf) ovlivňují sazby dlouhodobé (výpočet) a čím níže jsou relativně k růstu zisků, o to vyšší jsou hodnoty akcií. Mezi růstem zisků a růstem celé ekonomiky není také vždy 100 % vazba podobně, jako není mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami. Ale jde o propojené proměnné.
Graf nám tak ukazuje, že po roce 2008 sice výrazně klesl trendový růst, ale jeho poměr k sazbám se výrazně zlepšil. Z tohoto pohledu není divu, že se akciím vedlo i v prostředí utlumenějšího růstu velmi dobře (zisky navíc rostly výrazně rychleji než ekonomiky). A graf také (možná hlavně) jasně říká, že toto velmi přívětivé prostředí přetrvává – rovnovážné i skutečné sazby sice v posledních letech výrazně vzrostly, ale růst také. Mezera mezi nimi ukázaná grafem má dokonce tendenci se rozšiřovat. A to není vše: Pokud by se plnily vize a naděje spojené s AI, ona mezera by se měla dál rozšiřovat. I když sazby mohou růst (viz konec modré křivky v grafu). Akcie s tímto celkově přívětivým scénářem už do značné míry počítají, takže půjde o to, jak moc se tu realita bude blížit a vzdalovat očekávání.