Návrh nového občanského zákoníku, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna, obsahuje vedle řady jiných podstatných změn též změnu dosavadního pojetí cenných papírů. Zaknihované cenné papíry už nemají být cennými papíry se zvláštní podobou, ale zvláštními právy, na něž se zásadně použijí ustanovení o cenných papírech. Pokud to nevylučuje jejich povaha. Cennými papíry pak nadále budou pouze listinné cenné papíry.
S tímto řešení se můžeme setkat např. ve Švýcarsku. Eleganci však postrádá terminologické řešení. Když tvrdíme o „zaknihovaných cenných papírech“, že nejsou cennými papíry, je zapotřebí železné právnické mysli, abychom si nepřipadali hloupě. Návrh zde sice vychází vstříc terminologické tradici, nicméně v tomto případě by zřejmě bylo na místě se od pojmu zaknihovaných cenných papírů spíš odklonit.
Navrhované řešení je zřejmě rozumnější než stávající právní úprava. Z povahy zaknihovaných cenných papírů totiž vyplývá, že velké množství ustanovení regulujících listinné cenné papíry bude jen stěží použitelné. Návrh tak odpovídá potřebě aplikovat na zaknihované cenné papíry ustanovení o listinných cenných papírech s velkým rozmyslem.
Současně též nebudou pochybnosti o tom, kdy bude vydán cenný papír při změně podoby. Nově bude jasné, že při „přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír“ je listinný papír nahrazující původní zaknihované právo vydáván až v rámci tohoto procesu. Zaknihovaný cenný papír pak bude vydán vždy k okamžiku zápisu do dané evidence.
Zaknihované cenné papíry nebudou mít nadále různé formy, tedy na jméno, na řad, nebo na doručitele. Forma cenného papíru je vázána na podmínky jeho převoditelnosti, které u zaknihovaných cenných papírů nejsou relevantní – všechny se převádějí změnou na relevantním účtu v evidenci. Stávající zaknihované cenné papíry tak ztratí nejen status cenného papíru, ale současně též i svoji formu. Relevantní změny bude nutné promítnout též do zákona o obchodních korporacích. Především ve vztahu k problematice svolávání valných hromad, která zatím není uspokojivě vyřešena.
Emisní podmínky budou moci zakázat vydání cenných papírů z úschovy
Pozornost si zaslouží též návrh nové úpravy imobilizace cenných papírů. Oproti stávajícímu stavu bude možné vyloučit v emisních podmínkách právo vlastníků požadovat vydání cenných papírů z úschovy, do které byly cenné papíry emitovány. Současně pak úprava hromadné listiny nově připouští, aby bylo obchodováno i jen s podíly na této listině odpovídajícími jednotlivým cenným papírům, pokud byly cenné papíry imobilizovány. Tak nový občanský zákoník připustí implementaci dematerializovaných cenných papírů. V tomto v podstatě německém modelu jsou cenné papíry zpravidla ve formě jediné hromadné listiny nahrazující celou emisi při jejich vydání uloženy do úschovy a veškeré další převody se provádějí pouze jako změny zápisů v evidenci uschovatelů.
Tato úprava bude nepochybně výzvou pro stávající systém zaknihování. Především proto, že bude fungovat na obecných soukromoprávních institutech úschovy, které nejsou omezeny v zásadě arbitrárními požadavky kladenými na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. I z pohledu některých zahraničních společností může jít o srozumitelnější koncept, který může být navíc levnější než evidence u centrálního depozitáře. V neposlední řadě se tím otevírá možnost pro nostalgiky zachovat charakter zaknihovaných cenných papírů, ale podržet si status a formu cenného papíru (byť v tomto případě zřejmě pouze formu na majitele).
Bude-li emise imobilizována u banky, budou veškeré informace týkající se těchto akcií a jejich majitelů podléhat ochraně bankovního tajemství. Emisi bude možné dokonce imobilizovat též v zahraničí, čemuž nelze též upřít jistou přitažlivost. Bude zajímavé sledovat, kdo tuto cestu zvolí, popř. jaká z finančních institucí ji začne nabízet svým klientům. To vše samozřejmě za předpokladu, že rekodifikace bude dotažena do úspěšného konce.