Úrokové sazby mohou v budoucnu klesnout, pokud se české ekonomice podle investorů povede lépe, než zbytku Evropy a koruna proto posílí. Alternativní scénář prognózy ČNB počítající se slabším kurzem koruny a stabilními sazbami, však podle vyjádření člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes může být realitě blíže. Evropany prý v lepším případě čeká dlouhé a tvrdé šetření, v horším pak rozpad eurozóny.
„Nevíme, jakým způsobem zareagují trhy psychologicky ve vztahu ke střední Evropě a zdejším měnám. Je otázkou, zda Česko bude vnímáno jako region, který je na tom lépe než zbytek Evropy. Pak koruna bude posilovat, což vede ke zpřísnění měnových podmínek a při pokračující recesi by mohlo dojít ke snížení základní úrokové sazby. Nebo naopak převáží názor, že když je Evropa na tom tak špatně, tak u nás musí být ještě hůř. Pak by koruna mohla rychle oslabit, což může být zase inflačním nebezpečím,“ přiblížil Lízal dilema tvůrců české měnové politiky.
S minulý týden představenou novou prognózou ČNB je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013. Mimo tento základního scénáře byl však sestaven alternativní scénář „stagnace eurozóny“, zachycující riziko spojené s předpoklady ohledně budoucího zahraničního ekonomického vývoje. Zde se očekává výrazné zpomalení růstu HDP eurozóny v roce 2012 v průměru téměř na nulovou hodnotu spolu s rychlejším poklesem inflace. Uvedený vývoj v zahraničí se pak promítá do výraznějšího ochlazení domácí ekonomické aktivity a slabší hladiny kurzu koruny. Výraznějšímu oslabování kurzu koruny brání vyšší úroveň sazeb oproti hodnotám základního scénáře. "Můj pohled je, že tento scénář je reálný a může odpovídat skutečnosti," soudí Lízal o alternativním scénáři prognózy.
Lízal v rozhovoru dále připustil, že Evropě hrozí v důsledku dluhové krize ztracená dekáda, ale tento případný vývoj přesto považuje asi za nejlepší z těch špatných možností. „I když to znamená snížení reálných příjmů přes reálnou ekonomiku. Ovšem následky jiných řešení, jako je rozpad eurozóny nebo inflace, by byly mnohem horší,“ vysvětlil Lízal. Spíše než potenciální rozdělení na slabé a silné euro, či rozpad eurozóny si prý dokáže představit odchod slabých, periferních zemí. Bylo by to podle něho nesmírně problematické a drahé.
O dalším řešení a konečném výsledku krize v Evropě podle člena bankovní rady rozhodne hlavně Německo. „To má ekonomickou sílu, a jak se situace vyřeší, bude záviset především na něm a na tom, za jakou cenu bude ochotno převzít značnou část zodpovědnosti. Ovšem odchod Německa je nereálná alternativa, to by znamenalo rozpad měnové unie,“ soudí Lízal.
Rozhovor se stočil také k problému většiny zemí s důchodovým systémem. Když spočítáme nejenom viditelné dluhy, ale i pravděpodobné budoucí závazky, tak podle Lízala vyjde, že je situace ještě horší. „Budou tedy muset zvyšovat věk pro odchod do důchodu, snižovat penze a podobně nepopulární opatření v poněkud předimenzovaném či neefektivním veřejném sektoru,“ předjímá další agendu politiků s tím, že tyto kroky jsou politicky neprůchodné, a také zavání demontáží evropského sociálního státu, jak ho známe.
(Zdroj: MF DNES, ČNB)