Britská centrální banka Bank of England dnes podle očekávání ponechala klíčovou úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Zároveň oznámila rozšíření programu odkupu vládních dluhopisů o dalších 50 miliard liber na celkových 325 mld. GBP. BoE tak dnes nepřinesla žádné překvapení, většina analytiků stabilní sazby a dodatečný stimul v této výši očekávala (34 z 50 ekonomů v průzkumu Bloomberg).
Centrální banka očekává, že britská ekonomika zůstane nadále slabá. „Mírný růst příjmů domácností v důsledku poklesu inflace, společně s pokračující stimulací měnové politiky povede ve druhé polovině roku k postupnému růstu ekonomiky,“ uvedla BoE ve zprávě. „Zůstává nicméně protivítr v podobě těsných úvěrových podmínek a fiskální konsolidace,“ dodala jako důvod ke slabému ekonomickému výhledu pro krátké období.
Vyčleněním dalších peněz na nákup vládních aktiv, tj. rozšířením tzv. kvantitativního uvolňování, dává BoE na srozuměnou, že se nadále obává, že neschopnost Evropy rychle a účinně řešit rozšiřující se dluhovou krizi zůstává pro Británii hrozbou. Britský průmysl, stavebnictví i služby v lednu dokázaly růst, nicméně země se potýká s napnutým rozpočtem a rostoucí nezaměstnaností, které brání výraznějšímu růstu. Banka odhaduje, že míra inflace klesne do konce roku pod její 2procentní cíl.
Bank of England začala ekonomiku stimulovat během finanční krize v roce 2009. Od té doby do ní napumpovala 275 miliard liber, což pomohlo srazit výnosy dluhopisů na rekordní úrovně – výnos 10letého dluhopisu v lednu klesl pod 2 procenta, v současnosti se pohybuje mírně nad touto hranicí.
„Evropský problém stále představuje velké riziko a inflace směřuje k poklesu,“ uvedl ekonom Investec Securities Philip Shaw důvody, proč dnes měnový výbor BoE zřejmě neměl těžké rozhodování. Ministr financí Velké Británie George Osborne v lednu uvedl, že Británie má „závažné ekonomické potíže, jejichž řešení je ztěžováno situací v eurozóně. Britská ekonomika v posledním kvartále loňského roku poprvé po roce opět klesla, o 0,2 procenta.
BoE doufá, že rozšíření měnové báze pomůže uvolnit napětí na úvěrových trzích. Právě nedostatek úvěrů byl klíčovým faktorem, který prudce zhoršil průběh minulé finanční krize. Při kvantitativním uvolňování si centrální banka natiskne peníze a za ně nakupuje vybraná aktiva, hlavně státní dluhopisy. Tzv. QE je však potenciálně riskantní, neboť do budoucna přispívá k růstu inflace. Klíčové tak je, zda je centrální banka schopna riziko včas rozpoznat a přebytečné peníze z oběhu rychle odsát.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)