Německý šéf záchranného fondu eurozóny vyzval ke zvýšení kapacity "eurovalu". Pomohlo by to uklidnit finanční trhy, které stále nejsou přesvědčeny, že dluhová krize eurozóny už skončila, řekl šéf dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling. Německá média pak průběžně přinášení zprávy o tom, že Německo přestává být odpůrcem a zvažuje propojení EFSF a ESM.
"Více peněz uklidní trhy. Faktem je, že ať odůvodněně nebo ne, velká čísla vyložená ve výkladní skříni přinášejí klid," řekl Regling týdeníku Focus. Regling přesvědčoval německou veřejnost, která není ochotné přispívat na záchranu předlužených zemí eura, že se nemá čeho bát. "Dosavadní záchranné balíky nestály německé daňové poplatníky ani cent. Domněnka, že ty peníze jsou pryč a nikdy se nevrátí, je mylná. Jsou to půjčky, které se musí splatit," řekl šéf EFSF. Dodal, že Německo z dluhové krize finančně vytěžilo, protože jeho náklady na úvěry v podobě výnosů jeho státních dluhopisy se výrazně snížily.
Německý týdeník Der Spiegel píše, že Německo je ochotno kývnout na zvýšení zápůjční kapacity eurovalu dočasným spojením EFSF a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Kancléřka Angela Merkelová už nechce jít v této věci proti tlaku evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu. Ministr financí Wolfgang Schäuble tak na zasedání ministrů financí eurozóny 30.-31. března v Kodani návrh schválí, uvedl list poté, co podobné zprávy přinesl v uplynulém týdnu německý tisk. Mezi Merkelovou a Schäublem o postoj k navýšení zdrojů eurovalu panovaly rozpory, které se ale podařilo otupit. "Umíme si představit, že program (EFSF), který již byl odsouhlasem v rozsahu 200 miliard eur, poběží paralelně s mechanismem ESM," uvedla dnessama Merkelová.
Německá vláda nicméně potřebuje k úspěšnému prosazení širšího protikrizového deštníku souhlas dvou třetin dolní komory Bundestagu i horní Bundesratu v parlamentu, upozorňuje Die Welt. Ministerstvo financí tvrdí, že k prosazení ESM má dostatečnou většinu. V otázce navýšení záchranných fondů vůči rozpočtové zodpovědnosti se ale polarizuje domácí německá politická scéna, stejně jako protichůdné názory panují mezi členy eurozóny. Země eurozóny, USA a MMF tlačí na podstatné zvýšení kapacity fondů, aby euroval mohl v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám jako Španělsku a Itálii. Německo jako největší přispěvatel však navýšení fondů donedávna striktně odmítalo.
Otázkou zůstává plánovaný rozsah zdrojů fondu ESM. Ten začne fungovat od poloviny roku a k dispozici má mít celkově 500 miliard eur, to ve variantě "s čistým štítem" (bez započtení již vydaných závazků z EFSF). K těmto 500 mld. EUR by ještě přibylo existujících necelých 200 mld. EUR z fondu EFSF, celkové zdroje by se tedy dostaly na bezmála 700 miliard eur. Do 500 miliardového stropu ESM by v případě prosazení této inciativy tedy nebyly započítávány finanční pomoci poskytnuté Řecku, Portugalsku a Irsku, kterým již fond pomohl částí svých zdrojů.
Starší verze úvah pracuje s 940 miliardami eur. Předpokládá paralelní fungování samostatných fondů EFSF a ESM. K ESM by se tak připočetlo celkových 440 miliard eur fondu EFSF. Ještě v pátek s variantou přišel deník Financial Times s tím, že má v ruce návrh Evropské komise. První varianta se 700 miliardami eur se jeví být tou, na kterou by Německo mohlo přistoupit, druhá naopak neprůchodnou. "Umíme si představit, že 200 miliard eur z EFSF bude fungovat vedle rozsahu ESM a to do doby, dokud prostředky dané země nesplatí. To bude trvat několik let, pak by měl zůstat jen ESM," uvedla dnes Merkelová.
Na konci února vyzvala Evropu k navýšení eurovalu schůzka ministrů a šéfů centrálních bank G20. Závěrečné komuniké konstatovalo, že eurozóna v březnu znovu vyhodnotí kapacitu svých záchranných fondů a na dubnové schůzce ve Washingtonu pak ministři financí G20 zváží, jaký v otázce zvýšení zdrojů MMF nastal pokrok.
O budoucí podobě ESM mají na konci března jednat ministři financí eurozóny v Kodani. V EFSF Německo ručí 211 miliardami eur. Garance Německa ve stálém záchranném fondu eurozóny ESM by v rámci diskutovaného navýšení jeho kapacity mohly stoupnout na zhruba 280 miliard eur, napsal pak Süddeutsche Zeitung. Berlín podle listu kvůli tlaku dalších zemí Evropské unie a USA bude nucen s navýšením eurovalu souhlasit. "K obnovení rizika dalšího šíření dluhové krize Evropy nechybí mnoho," uvedl italský premiér Mario Monti poté, co země schválila reformy trhu práce
(Zdroj: čtk, Der Spiegel, Focus, Die Welt)