Evropská centrální banka udělá cokoli v rámci svého mandátu, aby zabránila kolapsu eura a věřte mi, bude to dostatečné. Podle značné části ekonomů a analytiků tímto silným výrokem, který vzbudil značná očekávání investorů, zahnal šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sám sebe do kouta, vmanévroval se do extrémně obtížné situace.
Draghi promluvil a výnosy na španělských a italských dluhopisech zamířily výrazně dolů, u 10letého dluhu Španělska a Itálie skokově o -40 bps pod 7 % a k 6 %. Zisky nabraly akcie v Evropě i Spojených státech v čele s finančním sektorem, zpevnily i komodity. Euro posílilo o téměř dva centy. Výborná ukázka podařené slovní intervence centrální banky. Jenže na ni budou muset navázat stejně silné reálné kroky. „Draghi bude v proklet, pokud to udělá, stejně tak jej trhy proklejí, pokud takové zásadní kroky nepřijdou,“ komentuje například hlavní ekonom banky Carsten Brzeski. "Vmanévroval se do neskutečně složité situace. Očekávání (od něj, ECB) jsou nyní obrovská," dodal Brzeski. „Bude obtížné udržet tento vývoj bez silné akce a změnit očekávání, že se jedná o krátkodobý pozitivní výkyv,“ dodal Christoph Kind, šéf alokace aktiv ve Frankfurt Trust s aktivy pod správou za 20 miliard dolarů.
ECB se na nejbližším měnovém jednání sejde druhého srpna. V červenci přitom snížila základní reposazbu na rekordní minimum 0,75 procenta a overnight sazbu k nule. Od té doby se španělský dluh zhoršil o další tři procenta po boku řeckého, proti nejlepšímu vývoji v eurozóně, kterému se těšily dluhopisy Rakouska a Francie. Výnosy na španělském dvou- až 30letém dluhu se dostaly nárazově nad hladinu 7 procent, která přiměla Řecko, Irsko či Portugalsko k přijetí vnější pomoci.
ECB je nyní pod značným tlakem, aby pomohla snížit náklady na obsluhu dluhu zemí jako je Itálie a Španělsko poté, co se to nepodařilo trojím snížením sazeb od listopadu. Ty patří v eurozóně k nejzadluženějším, zároveň jsou to ale co do velikosti významní členové, na jejichž záchranu by eurozóna téměř jistě neměla peníze. ECB v březnu utnula své plány na další nákupy vládních dluhopisů pod tlakem vnitřní opozice vedené šéfem Bundesbanky Weidmannem a část ekonomů pochybuje, že se program podaří restartovat. Weidmann je sice jen jedním z členů vedení ECB, ale protože je to šéf německé centrální banky, jeho vliv je výrazně vyšší, než vliv ostatních členů. Z toho důvodu mnoho ekonomů nevěří, že by se ECB odhodlala nákupy obnovit. „Nevěřím, že znovu uvidíme ECB nakupovat vládní dluhopisy. Může ale postupovat jinou efektivní cestou, dalším změkčením kolaterálu či odkupy cenných papírů privátního sektoru,“ domnívá se hlavní ekonom Nomury pro Evropu v Londýně Jacques Caulloux.
Rozporuplné reakce se dostavily i z německé vládní koalice, kde Draghiho slova narazila na ostrou kritiku. Finanční expert liberální FDP Frank Schäffler listu Handelsblatt řekl, že poté, co protidluhová opatření dospějí na hranice svých možností, bude pravděpodobně stejně nevyhnutelný růst inflace. "Draghi ale není žádný zachránce, ale plenitel uspořených grošů občanů," uvedl Schäffler. „Nevyhnutelným důsledkem této obchodní politiky ECB bude vyšší míra inflace," obává se rozpočtový expert kancléřčiny CDU Klaus-Peter Willsch. První známky takového vývoje jsou přitom zjevné už nyní na vývoji cen nemovitostí v lukrativních lokalitách, na cenách zemědělských i lesních pozemků, ale i zlata, starých mincí či automobilových veteránů. To ukazuje na útěk k věcným hodnotám. Willsch varoval, že pokud se peníze nevydělají, musí být dříve či později vytištěny. ECB podle něj už delší dobu neukazuje kompetenci v boji proti inflaci.
Německá vláda se dnes snažila tyto výroky mírnit. Mluvčí německé vlády Streiter uvedl, že „Německo je připraveno učinit vše, co je v politické rovině potřeba, k podpoře eura“. Postavil se tak na stranu podpůrných slov guvernéra ECB Draghiho.
Draghi tedy podle analytiků bude muset udělat, co slíbil. Pokud ne, budou trhy zklamány a hrozí další výprodej akcií a dalších aktiv. „Většinou se to (Draghiho komentář) hodnotí tak, že by mohli začít s rozsáhlými nákupy aktiv a uvolnit pravidla na zajištění. Některým takovým krokům se ECB v minulost bránila," poznamenal analytik úrokových sazeb Ira Jersey ze společnosti .
Značná rizika jsou ale i v tom, když Draghi svému slibu dostojí a zorganizuje intervenci za snížení úroků. V tu ránu si proti sobě znovu ostře postaví část vedení ECB, hlavně šéfa německé centrální banky Jense Weidmanna. S tím se dostal do konfliktu už několikrát, byť na veřejnosti se spory snaží obě strany bagatelizovat.
„ECB musí vykročit za konvenční kroky směrem k bazuce, sérii rozsáhlých intervencí na dluhopisových trzích zasažených zemí,“ domívá se stratég Bayerische Landesbank Marius Daheim. Krokem opět koupí čas politikům. S německým soudním pozastavením ESM a nizozemskými volbami letos, německými příští rok, budou politici těžko hledat shodu na plnohodnotné záchraně Španělska jako země (ne pouze bank) ve stylu balíků pro Řecko.
Napětí s Bundesbank přenesené do rozhodování ECB je ale zřejmé. Připoměňme, že výrazný oponent dalších nákupů dluhopisů, Němec a bývalý šéf Bundesbank Axel Weber odstoupil, na konci roku 2011 odešel do důchodu hlavní ekonom ECB Jürgen Stark. Oba tvrdí kritici odkupu dluhopisů, oba tvrdí kritici překračování hranice mezi měnovou a fiskální politikou, oba stoupenci silného tlaku na vládní reformy v jednotlivých zasažených zemích.
Cestu ze střetu ECB a Bundesbank naznačil Rakušan a člen vedení ECB Ewald Nowotny a to bankovní licencí pro ESM, která by mechanismu umožnila obchody s ECB, tedy financovat zdroji ECB odkupy dluhopisů zasažených vlád. Draghi v minulosti tuto cestu odmítl, včera ji nekomentoval.
Podle dnešních spekulací francouzského často dobře informovaného listu Le Monde dojde na kombinovanou intervenci Evropské centrální banky a vlád zemí eurozóny. ECB by měla přijmout částečnou zodpovědnost za sražení výnosů na dluhopisech Itálie a Španělska a jako první vstoupit s intervencemi na trh (stalo by se tak tedy proti vůli Bundesbank) a to dočasně. Intervence by ale byla doprovozena akcí fondu EFSF, na kterou by v září navázala ještě masívnější intervence záchranného mechanismu ESM, jakmile ten bude provozuschopný (po vyřešení soudních sporů, viz Německo).
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, AFP, DPA, čtk)