Natixis: Německo možná do eurozóny vstupovat nemělo, teď je však odchod nevýhodný

Průzkum veřejného mínění v Německu ukazuje, že 51 % Němců se domnívá, že by na tom byla jejich země lépe, kdyby nebyla součástí eurozóny. Takový názor si ale můžeme rozdělit na dvě rozdílné části: Bylo by na tom Německo lépe, pokud by vůbec do eurozóny nevstupovalo? A bylo by na tom lépe, kdyby z eurozóny nyní vystoupilo? Odpověď na první otázku je nejistá, odpověď na druhou zní jednoznačně „ne“.

Vezmeme-li v úvahu situaci v zahraničním obchodě a důvěryhodnost centrálních bank, můžeme tvrdit, že pokud by Německo nevstoupilo do eurozóny, německá marka by k ostatním měnám zemí eurozóny posilovala. Jaký by to mělo pro Německo důsledek? Pro nalezení odpovědi se můžeme podívat na vývoj po rozpadu Evropského monetárního systému v letech 1992 – 1993. Německý podíl na globálním obchodu tehdy klesl o tři procentní body a vývoj exportů se odpoutal od vývoje globálního obchodu až do roku 2000, obchodní přebytky prudce poklesly. To ale bylo samozřejmě i důsledkem opětovného sjednocení Německa.

Odhadovaná cenová elasticita německých exportů dosahuje hodnoty 0,33. Posílení německé marky o 30 % (jako tomu bylo v uvedených letech 1992 – 1993) by tedy pravděpodobně snížilo německé exporty o 4 %, což představuje 2 % HDP. Tento odhadovaný efekt tedy není příliš vysoký. Německo ale drží také velký objem zahraničních aktiv a posílení marky by tak znamenalo velké kapitálové ztráty. Na druhou stranu vede členství Německa v eurozóně nevyhnutelně k určitému federalismu, ať už ve formě finanční podpory (přes EFSF-ESM, EU, či ECB) zemí na periferii, či podpory ekonomické (tvorba pracovních míst, investice). Nevyhnutelně dojde ke sdílení dluhů zemí eurozóny, což bude pro Německo představovat určitý náklad.

Celkově můžeme říci, že pokud by si Německo ponechalo marku, její kurz by posiloval, což by poškodilo německý zahraniční obchod. Cenová elasticita německých exportů ale není vysoká a škody by byly omezené. Německo by také nezískalo tolik zahraničních aktiv a půjčky ostatním zemím eurozóny by celkově nedosáhly takové výše, protože Němci by čelili kurzovému riziku. V současné době by tak tato země nečelila takovému riziku kapitálových ztrát. A Německo by se ani nemuselo podílet na finanční pomoci zadluženým evropským zemím. V současné situaci by však odchod Německa z eurozóny způsobil nepřijatelnou kapitálovou ztrátu z jeho zahraničních aktiv.

 
(Zdroj: Natixis)