Není to tak dávno, kdy se ceny aktiv vyvíjely podle toho, jaký byl stav ekonomiky. Nyní je ale tato závislost opačná a ceny aktiv ovlivňují vývoj ekonomiky. Fed také úplně změnil vztah mezi akciemi a dluhopisy. Nalézáme se tak v situaci, kdy je slabá ekonomika i zisky. Sazby, kterými jsou diskontovány, je ale stále více posouvány do záporných čísel. Dividendové výnosy akcií v indexu S&P jsou navíc ve srovnání s výnosy vládních dluhopisů trojnásobné, a to dále zvyšuje atraktivitu akcií. Před rokem 2009 jsme přitom neviděli žádnou korelaci mezi vývojem rozvahy Fedu a akciovým trhem. Nyní je přinejmenším tak silná jako korelace mezi korporátními zisky a cenami akcií. Pochybuji o tom, že „efekt bohatství“ je správnou odpovědí na široké spektrum problémů, kterým ekonomika čelí. Není ale pochyb o tom, že Fed je schopen ovlivnit ceny aktiv a hodlá tak činit až do chvíle, kdy nezaměstnanost výrazně klesne.
Dosavadní výsledky politiky Fedu jsou jasné: Akciový trh ze svého dna posílil o 116 %, ceny nemovitostí ve měřené indexem Case-Shiller získaly 4 %. I přesto ale zůstává ekonomická aktivita slabá a útlum se prohlubuje. Ben Bernanke chtěl rovněž dosáhnout poklesu výnosů korporátních dluhopisů. Ty se tak skutečně dostaly na svá minima, rizikový spread k výnosům vládních dluhopisů je ale u korporátních dluhopisů s ratingem BBB stále atraktivní. A přitom jde o další část trhu, kde chce Bernanke vyvolat rally s cílem podpořit návrat k riziku a snížit náklad kapitálu. Nevím sice, jak moc to pomůže ekonomice, návratnost investic v tomto segmentu by ale jeho politikou měla být podpořena.
Můj názor na vývoj na akciovém trhu byl v minulosti konzervativní, nikdy jsem však netvrdil, že by investoři měli držet hlavně hotovost. Ta může být nejlepší pojistkou proti ztrátě hodnoty kapitálu, nic ale nevydělá. V současném prostředí nulových sazeb hotovost králem není, je jím tok hotovosti. V rámci akciového trhu to znamená, že se musíme zaměřit na růst dividend a dividendový výnos. Posloužit k tomu mohou například kanadské banky či velké technologické společnosti z USA.
Ze zmíněných důvodů považuji za atraktivní i společnosti těžící vzácné kovy. Těm pomáhá i to, že růst nabídky peněz svým tempem převyšuje růst těžby zlata a stříbra. Zlato si sice v posledních deseti letech vedlo obecně lépe než akcie těžařských firem. Nyní se ale tento vývoj obrací, důvodem jsou jejich atraktivní valuace, zvyšující se ziskové marže a rostoucí pozornost, kterou management věnuje cash flow. A tyto tituly nabízejí i nejatraktivnější rys dobrých akciových investic současnosti, tedy dividendu.
Autorem je David Rosenberg, hlavní ekonom a stratég Gluskin Sheff.
(Zdroj: FT)