Aktualizováno Premiér Petr Nečas obhájil funkci předsedy ODS. Na stranickém kongresu v Brně pro něj v tajné volbě hlasovalo 351 delegátů. Jeho protikandidát, exministr Ivan Fuksa, získal 178 hlasů z 592. Oznámil to předseda volební komise Jan Vidím. Staronový předseda ODS tak na kongresu získal podporu zhruba 60 procent delegátů. Nečas po volbě uvedl, že svůj mandát považuje za silný. V nejbližších dnech se rozhodne, jak bude řešit potíže s vnitrostranickými rebely a jejich odmítáním zvýšení daně z přidané hodnoty. Žádné řešení rozkolu uvnitř ODS doposud nenastínil. Prvním místopředsedou ODS se stal ministr průmyslu Kuba. Získal 363 hlasů. Na druhém místě skončila šéfka Sněmovny Němcová se 142 hlasy.
"Cítil jsem, že situace vůbec není jednoznačná, že je to opravdu kritická volba, kritické zvažování, že nehážete automaticky volební lístky," řekl Nečas delegátům po volbě. Váží si prý "kritické podpory", kterou dostal, a bere ji jako závazek lépe komunikovat se členy ODS. "Počet získaných hlasů považuji za silný mandát," řekl Nečas na tiskové konferenci bezprostředně po vyhlášení výsledku volby.
Cílem znovuzvoleného předsedy bude, aby dosáhl jednoty uvnitř strany, protože veřejnost si podle něj již nepřeje žádné další spory občanských demokratů.
Fuksa kandidaturu veřejně oznámil v sobotu večer. Exministr zemědělství a jeden z pěti poslanců, kteří odmítají Nečasovu verzi vládního daňového balíčku, s nímž vláda spojila důvěru, získal nezanedbatelnou podporu stranického kongresu. Víkendový sjezd nyní pokračuje volbou místopředsedů.
Podle Nečase by nebylo šťastné, kdyby se Fuksa stal prvním místopředsedou strany. Uvedl k tomu, že by se zástupce skupiny rebelů ocitl ve schizofrenní roli. Podle šéfa strany si Fuksa na jedné straně myslí, že Nečas vede vládu tak špatně, že by v čele strany neměl být, na druhé straně by s ním ale nyní musel velmi úzce spolupracovat. Oba názoroví oponenti se přitom shodují, že strana je v kritické situaci a je nutné ji názorově stmelit.
Ve svém závěru kongres ODS vyzval rebelující poslance, aby respektovali většinové stanovisko sněmovního klubu. Jejich sólo akce prý vyvolává hrozbu pádu vlády, a tedy i dalšího odlivu voličů. Nejvyšší orgán ODS také podpořil schválení majetkového vyrovnání s církvemi v tomto volebním období. Neuspěl návrh žádající poslance, aby znovu schválili prezidentem vetovaný prováděcí zákon ke druhému pilíři důchodové reformy.
Prioritou ODS je pokračování vlády v nynější koalici s TOP 09 a LIDEM. Na základě programu Cesta k důvěře, který delegátům představil staronový předseda Petr Nečas ale chce strana jednat s koaličními partnery o úpravě vládního programového prohlášení.
Neprošel naopak návrh usnesení, který konkrétně doporučoval ministrům a zákonodárcům strany, aby podpořili "vládní stabilizační balíček obsahující mimořádná a přechodně koaličně dohodnutá opatření".
Kongres v sérii usnesení podpořil předsedu strany a premiéra Petra Nečase v jeho postoji k návrhu evropské bankovní unie, kterou delegáti označili za "přímé ohrožení českých střadatelů". Politiky ODS zavázal kongres tak, aby při jednání o budoucí podobě EU vždy jednali tak, aby zabránili jakýmkoliv "přímým i nepřímým finančním dopadům", které by projekt bankovní unie mohl mít v budoucnu na ČR, státní finance i soukromý sektor.
ODS má ve vztahu k EU prosazovat princip méně regulací a více liberalizace. "Odmítáme jednotnou daňovou nebo sociální politiku," uvedli.
Kongres také odmítl snahu Evropské komise o zvýšení českého příspěvku do evropského rozpočtu ve chvíli, kdy země realizuje nutná, ale bolestivá úsporná fiskální opatření.
U nich kongres podpořil dodržení strategie snižování deficitu veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2013 a podpořil schválení finanční ústavy, které by měla nastavit "mantinely a brzdy vůči rozhazovačné rozpočtové politice".
Kongres požádal všechny členy strany, aby podporovali prezidentského kandidáta ODS Přemysla Sobotku
(Zdroj: čtk, ČT, mediafax)