Největší ruská ropná společnost Rosněfť uzavřela dohodu s americkým energetickým gigantem (88,6 USD, 0,68%) Mobil o společném průzkumu a rozvoji ložisek těžko dostupné ropy na západní Sibiři. V případě úspěchu by těžaři získali přístup k hluboko uloženým horninovým formacím, které skrývají miliardy barelů ropy.
Společný podnik, v němž státní Rosněfti připadne 51 %, vypracuje studie proveditelnosti na 23 licenčních blocích o celkové rozloze 10 tisíc km2. Těžaře zajímají dvě konkrétní vrstvy hornin - Baženovova a Ačimovská - rozkládající se téměř po celé západní Sibiři, několik kilometrů pod zemí. První průzkumné vrty by měly být vyhloubeny v příštím roce. Pokud budou výsledky pozitivní, s komerční produkcí by se mohlo začít v roce 2015.
Dohoda mezi Exxonem a Rosněftí spadá do širšího strategického partnerství, které oba těžaři uzavřeli loni v srpnu a které zahrnuje spolupráci na průzkumu potenciálních ložisek na ruském arktickém či černomořském šelfu a na těžbě na polích s těžko dostupnou ropou v Texasu. Krom technologického know-how, které je pro ruskou stranu pro přístup k Baženovově a Ačimovské formaci nezbytné, se zavázal na pilotní projekt na Sibiři poskytnout 300 mil. USD.
Západní Sibiř je s těžbou 6,5 milionů barelů denně nepostradatelným regionem pro ruskou i světovou ekonomiku. Zahrnuje Chanty-Mansijský autonomní okruh, Yamalo-Něnětský autonomní okruh a Ťumeňskou, Tomskou a Novosibirskou oblast. Ačkoliv zde těžba probíhá od roku 1964, provincie má stále velké zásoby. Leží zde osm z deseti největších ropných polí v zemi, včetně ložiska Priobskoje (Rosněfť, (9,04 USD, 0,44%) něfť) a Samotlor (TNK-BP), které patří mezi světové giganty a pochází z nich 15 % veškeré ruské produkce. Řada polí v západní Sibiři je již za zenitem a jejich produkce klesá (v případě Samotloru o 7 % ročně). I když se jedná o nezvratný proces, s pomocí správných technik managementu polí a pokročilé vrtné technologie může být vyčerpávání značně zpomaleno. U Samotloru se do roku 2016 počítá s redukcí poklesu těžby na 1 %. Lukoilu se díky tzv. víceúrovňovému hydraulickému štěpení údajně podařilo zastavit pokles těžby na několika polích. V provincii jsou navíc stále otevírána nová naleziště. TNK-BP se chystá rozjet těžbu na poli Uvat v Ťumenském regionu, která by se do několika let měla vyšplhat na 220 tisíc barelů denně.
Baženovova formace je zhruba 50 metrů tlustá vrstva špatně porózní a těžko rozrušitelné horniny, která se táhne tisíce kilometrů od Omska na sever přes Surgut až ke Karskému moři v hloubce 2,5 kilometrů pod zemí. Podle ruských odhadů by mohla skrývat neuvěřitelných 25-50 miliard tun ropy, což je dvojnásobek současných potvrzených zásob Ruska. Těžba těžko dostupné ropy by se s pomocí horizontálního vrtání a hydraulického štěpení mohla do konce dekády dostat ze současných 400 tisíc barelů za den až na 2 miliony barelů denně.
Tuto techniku, při níž se tuny chemicky obohacené vody pod tlakem vhánějí do podzemních vrtů, ve kterých naruší strukturu břidlice či jiné horniny a uvolní „lapenou“ ropu, dokázali v posledních letech značně zdokonalit američtí těžaři. Podle geologických studií má Baženovovská formace podobnou strukturu jako Bakkenova pánev ve Spojených státech, čehož hodlají američtí těžaři při předávání zkušeností využít. Vzhledem ke svému rozsahu má potenciální zásoby v Baženovově formaci každá větší těžařská společnost v Rusku.
Lukoilu se v roce 2011 podařilo úspěšně aplikovat dvě jiné nové metody těžby a na poli Jaregskoje vyprodukovat 550 tisíc tun ropy. něfť se při zkoumání těžko dostupné ropy spojila s nizozemsko-britským koncernem Royal Dutch Shell; začátek vrtů plánují na rok 2014. TNK-BP v provincii spolupracuje se společností (71,83 USD, 0,46%). Náklady na produkci se sice mohou vyšplhat až na 40 dolarů za barel, při současné ceně ropy (kolem 110 dolarů za barel) a díky nedávno schválenému daňovému a celnímu zvýhodnění těchto ložisek se však těžba vyplatí. Dny západní Sibiře tak zdaleka nemusí být sečteny, a její relativní význam by v budoucnu mohl dokonce vzrůst.
Jednou z příčin zvýšeného zájmu ruských i zahraničních těžařů o těžko dostupnou ropu jsou daňové úlevy, které začnou platit od příštího roku. Na ropu z Baženovovy a Ačimovské formace bude uvalena nulová sazba daně z těžby. Běžná sazba bude činit 446 rublů za tunu.
„Rosněfť by na možném nárůstu těžby z nekonvenčních ložisek mohla mezi ruskými ropnými společnostmi vydělat nejvíc,“ napsali analytici (10,64 USD, 1,82%) ve zprávě pro investory.
(Zdroje: Moscow Times, Kommersant, taxpravo.ru, Platts)