Žádná firma na světě nechce platit vyšší daně, než musí. Globalizace a volný pohyb kapitálu to maximálně usnadňují těm největším. A pokud pochází ze země, která je předním bojovníkem za svobodný obchod a co nejliberálnější přístup k podnikání, a zároveň prodává výrobky z digitálních jedniček a nul, nic ji nezastaví. Výsledkem jsou miliardy dolarů, které američtí technologičtí giganti ukládají v zahraničí a nemohou převést domů, jelikož by z nich museli zaplatit vysokou korporátní daň.
Americké společnosti mají své domovské vládě odvádět daně ze zisků vydělaných všude na světě. Proti této povinnosti mohou uplatňovat slevu ve výši daní placených v zahraničí – dokud vydělané peníze nepřevedou domů. Rozdíl mezi 35% korporátní sazbou ve Spojených státech a nižšími sazbami ve zbytku světa nadnárodní molochy motivuje k tomu, aby zisky zaúčtovávaly v zahraničí. Pro společnosti podnikající do segmentu IT je navíc lákavě jednoduché hrát škatulata s nehmotnými aktivy typu patentů a jiných položek spadajících pod pojem intelektuální vlastnictví v rámci vnitropodnikových transakcí za uměle nastavené ceny.
Pro získání zběžného přehledu o mapě miliardových kont se stačí podívat na dokumenty předložené americké Komisi pro cenné papíry (SEC). (26,94 USD, 1,83%) drží 87 % z celkové hotovosti na svých účtech (66,6 mld. USD) mimo Spojené státy. Těsně v závěsu je (19,79 USD, 2,35%) s 83 % svých 45 mld. USD v hotovosti na zahraničních účtech. ( USD, 0,00%) má z celkové hotovosti 31,6 mld. USD v zahraničí 80 %. (529,82 USD, -0,64%) drží mimo Spojené státy dvě třetiny své hotovosti. Jelikož na účtech nashromáždil neuvěřitelných 121,3 mld. USD, mohl by klidně zaplatit dva rozpočty České republiky. Podobný poměr zahraničních a domácích úspor udržuje konkurenční (685,42 USD, 0,18%), který však v absolutních číslech za Applem výrazně zaostává. Na účtech má celkem 45,7 mld. USD.
Vysoký podíl hotovosti na zahraničních účtech není pro globálně rozkročené hráče nic zvláštního. Řada z nich dnes realizuje většinu tržeb mimo Spojené státy a peníze pak domů převádět nemusí. Háček to má tehdy, pokud se doma rozhodnou pro větší akvizici nebo investici.
To je vcelku velkým zádrhelem například pro , jehož vedení dalo jasně najevo, že bez velkých daňových prázdnin prostředky do Spojených států nepřevede a nebude najímat zdaleka tolik nových lidí, které by najímalo v případě poskytnutého zvýhodnění. navíc akvizice vždy provádělo v rámci domácího trhu. Jelikož ale cenovky u dalších potenciálních cílů neustále nabobtnávají, bude muset společnost k nákladům na nákup přičíst i dodatečnou daň za repatriaci potřebné hotovosti ze zahraničí.
Výkonný ředitel společnosti John Chambers nedávno prohlásil, že už dlouho nic velkého nenakoupilo. Vzhledem k domácímu vývoji by to mohlo znamenat, že se společnost začne po kandidátech poohlížet za mořem.
Jenže ani na zahraničních kontech by peníze amerických gigantů už nemusely být v bezpečí. Po celém světě se zvedá vlna odporu vůči jejich účetním praktikám. Úředníci australského ministerstva financí nedávno obvinili z toho, že nejenže přečerpává zisky australské pobočky do Irska, ale pak je dál jako licenční poplatky prohání přes nizozemskou dceru, která je následně pumpuje do holdingové společnosti se sídlem na Bermudách, kde neexistuje daň z příjmu právnických osob. Peníze potom skončí v daňovém ráji natrvalo.
rozhodně není sám. Zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu spočítala, že s pomocí přesunů peněz na pobočky v Portoriku, Irsku, Singapuru a na Bermudách v posledních třech letech na odvodech státu ušetřil nejméně 6,5 mld. USD. Výrobce počítačové techniky (14,16 USD, 1,65%) drží mimo Spojené státy 29,1 mld. USD nezdaněného zisku.
Internetový obchod (247,77 USD, -2,17%), jehož evropská centrála je v Lucembursku, další oblíbená destinace celosvětově působících subjektů, vloni v Evropě zaúčtoval 9,1 mld. EUR tržeb, z nichž mu zbylo pouhopouhých 20 mil. EUR čistého zisku. Na daních zaplatil 8 mil. EUR.
Podle údajů, které má k dispozici SEC, požaduje francouzský daňový úřad po Amazonu 252 mil. USD. Společnost se o pokutu a údajně nezaplacené odvody hodlá soudit. Po Googlu prý Francie chce 1,7 mld. USD.
Snad největší pozornost v posledních týdnech nepřitahují softwaroví giganti, ale kavárenský řetězec (52,96 USD, -1,27%) ze Seattlu. Podle nedávné zprávy agentury Reuters prodejce kávy a muffinů od vstupu na britský trh v roce 1998 v zemi otevřel 735 poboček a zaúčtoval tržby 3 mld. GBP. Za 14 let působení zde ale na daních zaplatil jen 8,6 mil. GBP. Za poslední tři roky v Británii pokaždé ohlásil nulový zisk, a tedy i odvod nulové daně. Na tržbách si přitom v uvedeném období přišel na 1,2 mld. GBP. Konkurenční řetězec (89,41 USD, 1,05%) odvedl z 3,6 mld. GBP tržeb na dani přes 80 mil. GBP.
Po velkém mediálním ohlasu, následovaném několika demonstracemi a útoky na kavárny , si britští poslanci pozvali zástupce firmy a požádali je o vysvětlení. Politici pak firmu obvinili, že se nemorálním způsobem placení daní vyhýbá. Šéf britské divize Kris Engskov v reakci na zdrcující kritiku oznámil, že společnost bude platit víc, než jí ukládá zákon. Ani to však rozezleným Britům nestačilo a během uplynulého víkendu na protest obsadili přes 40 kaváren. Společnost tvrdí, že navzdory tomu, že denně obslouží 2 miliony Britů, jí vysoké nájmy na dobrých adresách nedovolí dostat se do černých čísel. Akcie od začátku roku posílily o 17 %.
Podle amerického sdružení Citizens for Tax Justice (občané pro daňovou spravedlnost) mají americké korporace na Bermudách, Panenských ostrovech a dalších lokacích uloženo 1,5 bilionu USD. Ty se zde hromadí od roku 2004, kdy byla ve Spojených státech naposledy vyhlášena daňová amnestie pro korporátní sektor. Možnost dalších úlev je v kontextu debaty o fiskálním útesu a postojů stávajícího prezidenta téměř vyloučena.
(Zdroje: Reuters, CNBC, Bloomberg, Citizens for Tax Justice)