V probíhající evropské debatě na téma rozpočtové škrty versus prorůstová fiskální politika se pozice Lotyšska zdá být jako z jiné planety. Pobaltská země, jejíž ekonomika se v průběhu finanční krize a následné recese smrskla o pětinu, přistoupila k fiskální restrikci s takovou razancí, že ji i jindy nekompromisní dohlížitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) označili za příliš extrémní.
Lotyšsko však už fondu splatilo záchranný úvěr poskytnutý v roce 2008, a proto na Rigu mezinárodní instituce nemá už žádný formální vliv. Došlo tak k paradoxní situaci: země se po obnovení suverenity v hospodářské politice rozhodla pro ještě ostřejší úsporné kapky, než jí MMF naordinoval.
Od 1. ledna, dva týdny po splacení té části z celkové půjčky 10 mld. USD, kterou dal k dispozici MMF, byla například snížena výše minimální mzdy. MMF tvrdí, že tak drastická opatření ničí záchrannou síť sociálního státu, zvyšují nerovnost a ohrožují ekonomický růst, který měl v loňském roce dosáhnout 5 %. Vládu v Rize kritizuje i laureát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Někteří evropští politici ji naopak dávají za příklad hodný následování.
Podle lotyšského ministra financí Andrise Vilkse má snižování sociálních výdajů a omezování programů veřejných prací za úkol dotlačit lidi k práci. „Je zde rostoucí počet občanů, kteří ve skutečnosti pracovat nechtějí,“ tvrdí ministr a dodává, že někteří lidé si pro dávky od státu jezdí v drahých autech.
Navzdory hlubokým výdajovým škrtům lotyšská ekonomika v loňském roce rostla nejrychleji z 27 členských zemí EU. Schodek rozpočtu by se letos měl snížit na 1,4 % HDP, oproti téměř 10% deficitu v roce 2009. Země splňuje kritéria pro připojení k eurozóně v roce 2014. Výnos pětiletého státního dluhopisu se z astronomických 12 % v březnu roku 2009 dostal na současných 1,7 %. Obchoduje se tak s prémií 108 bazických bodů vůči referenčnímu německému dluhopisu se stejnou splatností.
Vláda na začátku prosince na trhu umístila obligace o objemu 1,25 mld. USD, což jí umožnilo úvěr od MMF splatit tři roky před stanoveným termínem. Všechny tři hlavní ratingové agentury dluhopisy hodnotí v rámci investičního pásma. Akcie na rižské burze loni posílily o 7 %.
Podle údajů Eurostatu panuje v Lotyšsku nejvyšší příjmová nerovnost z celé EU. Od roku 2009 ze země emigrovalo 110 tisíc lidí, tedy zhruba 5 % populace. Nezaměstnanost, která v roce 2010 dosahovala 20 %, mezitím klesla na zhruba 14 % a zůstává na dvojnásobku předkrizové úrovně.
Prezident Evropské rady Herman Van Rompuy Lotyšsko označil za zdroj „inspirace“ pro další evropské státy. Krugman na svém blogu v říjnu napsal, že v situaci, kdy je HDP stále 15 % pod předkrizovým vrcholem, není důvod otevírat šampaňské.“
(Zdroje: Bloomberg, Trading Economics)