Robert Gordon z americké Northwestern University je význačný ekonom, jenž si makroekonomickými pracemi a studiemi dlouhodobého hospodářského růstu právem vysloužil velkou úctu. Jeho nedávný exkurz do spekulativních budoucích dějin, v němž se táže, zda hospodářský růst ve Spojených státech je u konce, přivábil tudíž značnou příznivě nakloněnou pozornost. V Gordonově argumentaci je však okamžitě patrný elementární omyl – a při bližším zkoumání vychází jasně najevo.
Gordon rozlišuje tři průmyslové revoluce, které od 18. století dosud roztáčely hospodářský růst a zlepšovaly životní úroveň: PR č. 1 („pára, železnice“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1750 až 1830, PR č. 2 („elektřina, spalovací motor, vodovod, interiérové toalety, komunikace, zábava, chemie, benzin“), jejíž určující vynálezy se objevily v letech 1870 až 1900, a PR č. 3 („počítače, internet, mobilní telefony“), trvající od roku 1960. Stěžejní část článku staví do protikladu transformační účinek PR č. 1 a zejména PR č. 2 na HDP na osobu a kvalitu života proti relativně nepodstatným důsledkům PR č. 3.
Slabina Gordonovy argumentace je v jeho zkráceném časovém horizontu pro PR č. 3. Vezměme si následující čtyři věty z jeho pojednání:
• „Obě prvé revoluce potřebovaly asi 100 let, aby jejich účinky plně pronikly do ekonomiky.“
• „Trvalo přinejmenším 150 let, než se škála účinků PR č. 1 plně rozvinula.“
• „Vynálezy PR č. 2 byly tak významné…, že trvalo celých 100 let, než se projevil jejich hlavní účinek.“
• „…vliv PR č. 3 na produktivitu se vypařil už po pouhých osmi letech, přitom u PR č. 2 bylo zapotřebí 81 let (1891-1972), než se její přínosy plně projevily…“
Klíčová je poslední věta: Gordon utíná PR č. 3 kolem roku 2005 – tedy 45 let po jejím začátku, ale po méně než poloviční době, kterou dopřál PR č. 1 a PR č. 2 k dovršení jejich průběhu. Abychom si vzali výrazný příklad z dřívějších průmyslových revolucí, je to, jako bychom vliv železnice na hospodářství USA posuzovali k roku 1873, tedy 45 po započetí výstavby první americké tratě, Baltimore & Ohio.
V roce 1873 to byl teprve rok, co vznikla firma Montgomery Ward, a do vzniku prvního katalogu Roebuck stále scházelo 20 let. Společně tyto společnosti vynalezly zásilkový prodej jako „trhák“ železničního věku a vytvořily tak kontinentální trh pro spotřební zboží, se všemi jeho úsporami z rozsahu, které následovaly.
Anebo vezmeme-li si jiný příklad, co kdybychom přestali měřit ekonomický účinek elektrifikace pouhých 45 let poté, co se v roce 1882 rozběhla první elektrárna Thomase Edisona v Pearl Street na Manhattanu? Tou dobou americká výrobní odvětví teprve objevovala přínosy pružné změny konfigurace, což umožnilo distribuci elektrické energie, zatímco americký průmysl domácích spotřebičů byl v plenkách.
Gordon tvrdí, že „éra počítačů nahrazujících lidskou práci z velké části skončila“ v posledních deseti letech. Inovace v informačních a komunikačních technologiích (ICT) se zaměřovaly nejprve na elektronické obchodování, „což bylo z velké části dokončeno k roku 2005“. Poté „inovace vedoucí k úspoře práce“ ustoupily „řetězu zábavních a komunikačních přístrojů, které umožňují totéž, co jsme mohli dělat už dřív, ale jsou v menších a praktičtějších provedeních“.
Vlivem zkrácení a bagatelizace probíhající revoluce ICT tak Gordonovi unikají dva zásadní procesy. Prvním a nejzřetelnějším je to, že vzestup elektronického obchodování není ani zdaleka za námi. V USA, v tomto ohledu nejvyspělejší zemi, e-obchod právě dosáhl 10 % celkových maloobchodních výdajů a ani v době pomalého zotavování z Velké recese nepřestává růst dvoucifernými tempy. Současně se pod povrchem ekonomiky odehrává něco mnohem významnějšího.
Od prvních dnů počítačové revoluce badatelé a popularizátoři předvídají, že nejvýznamnějším „zabijákem“ se stane „umělá inteligence“ (v případě počítače HAL ve filmu 2001: Vesmírná odysea doslovně). Desítky let frustrací teď přinášejí úspěch: aplikaci důmyslných statistických postupů na zrychlující se kumulaci bezprecedentních objemů takzvaných „velkých dat“, jež vytváří a zároveň zachycuje internet. Za důkaz umělého inteligentního „života“ si vezměme „virtuální asistenty“ obývající chytré telefony, kde na začátku – a skutečně jen na začátku – stojí Siri společnosti .
Třetí vlnu důsledků PR č. 3 lze vysledovat v systémech, které za požadavkem na vyhledávání odhalují záměr a spojují jej s dokončenou transakcí, a v aplikaci prediktivní analýzy na průmyslové dodavatelské řetězce a poskytování služeb. Jestliže výhledový účinek těchto inovací na produktivitu a růst HDP nelze kvantifikovat, nedá se nic dělat, tak už to prostě s budoucími dějinami je.
Byť Gordonův výklad PR č. 3 je mylný, jeho závěrečná obava o budoucnost novátorství v USA má dobré důvody. Z rozmanitých „protivětrů“, jež uvádí, patří enormní nárůst nerovnosti a stagnace dosaženého vzdělání k těm, které Ameriku v současném postavení odlišují od ostatních vyspělých zemí. Gordon však přehlíží největší hrozbu pro setrvalou světovou vůdčí roli USA v inovacích: delegitimaci úlohy státu jako ekonomického aktéra, k níž došlo za poslední generaci.
Jak dokládám pomocí příkladů a analyzuji ve své nové knize, Doing Capitalism in the Innovation Economy: Markets, Speculation and the State, stát se stal stěžejní součástí dynamiky inovační ekonomiky. Financuje základní výzkum přinášející objevy a vynálezy, podporuje tvorbu nových sítí, od průplavů po internet, a vystupuje jako tvůrčí zákazník pořizující novátorské produkty, jak se stalo během zrodu počítačové revoluce.
Stát také musí zachovat kontinuitu v tržním hospodářství, když praskne spekulativní bublina, která financovala jeho transformaci. I tady je Gordon zklamáním. Jediná zmínka o vládě v jeho pojednání se netýká ani této stabilizační role. Poukazuje namísto toho na údajnou brzdu, již představuje dluh vzniklý právě proto, aby se zabránilo proměně globální finanční krize roku 2008 ve druhou Velkou hospodářskou krizi.
William Janeway, generální ředitel a hlavní poradce ve firmě Warburg Pincus, zaměřené na private equity, je hostujícím lektorem ekonomie na Cambridgeské univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2013.