Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V EU vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě.
Mezi jednotlivými členskými státy ale panují zásadní rozdíly. Nejvyšší inflaci hlásí Rumunsko s dubnovým meziročním tempem 9,5 %, následované Bulharskem (6,0 %) a Chorvatskem (5,4 %). Nejnižší cenové tlaky naopak reportuje Švédsko (0,5 %) a Dánsko (1,2 %). Třetí nejnižší inflace byla v dubnu v Česku, kde došlo k nárůstu z meziročních 1,5 % na 2,1 %.
Tuzemská inflace patří k nejnižším v Evropě díky dobré startovací pozici při příchodu energetického šoku z Blízkého východu. Celková inflace byla – za přispění převedení poplatku za obnovitelné zdroje na stát – ještě v únoru nejnižší za poslední dekádu. Cenové tlaky navíc od začátku roku tlumí příznivý vývoj cen potravin – v dubnu zlevnily potraviny meziročně o 1,6 %, tedy druhým nejrychlejším tempem v Evropské unii.
Opačným směrem působí zejména ceny pohonných hmot a stále silné doma vyrobené cenové tlaky. Jádrová inflace patří v rámci EU k těm rychleji rostoucím a v dubnu vzrostla na 3,0 %, kde byla naposledy v srpnu minulého roku. Obdobný je obrázek také při pohledu na vývoj cen služeb, u kterých dochází v posledních dvou měsících k postupnému nárůstu ze 4,4 % na 4,6 %.
Právě vývoj domácích cenových tlaků, tedy průsak prvotního energetického šoku do širšího cenového okruhu v ekonomice, bude rozhodující pro další vývoj měnové politiky ČNB. Bankovní rada prozatím volí vyčkávací přístup a stabilitu úrokových sazeb. Čím déle se však konflikt na Blízkém východě potrvá a čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím vyšší pravděpodobnost, že centrální banka nakonec bude muset sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb.