Když se někdo podepíše na směnku a svůj dluh nezaplatí, může se věřitel obrátit na soud, který vydá směnečný platební rozkaz. V něm žalovanému uloží, aby do osmi dnů uhradil požadovanou částku, anebo podal námitky. Ještě v minulém roce však tato lhůta byla pouhé tři dny. Tři dny byly skutečně pouze tři dny; pouze pokud je posledním dnem sobota, neděle nebo svátek, prodlužovala se lhůta na první následující pracovní den. V námitkách přitom žalovaný musel uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítal a později už nemohl vznášet žádné skutkově nové námitky. Tak například pokud žalovaný v třídenní lhůtě vznesl pouze námitku, že už svůj dluh zaplatil, neuspěl již později s námitkou, že vůbec směnku nepodepsal. To vše platí i ve vztahu k nové osmidenní lhůtě, která začátkem tohoto roku nahradila lhůtu třídenní.
Případ, kterým se zabýval Ústavní soud, dobře ilustruje důsledky, ke kterým v některých případech vedla velmi krátká třídenní lhůta. Společnost poskytovala v roce 2002 půjčky v částkách kolem deset tisíc korun velkému počtu klientů. Součástí smluv byla i blankosměnka, kterou pak společnost vyplnila a převedla rubopisem na stávajícího žalobce. V roce 2008 žalobce podal žalobu na zaplacení a soud vydal směnečný platební rozkaz. Žalovaná měla na tento rozkaz, doručený šest let od poskytnutí půjčky, kde jako žalobce figurovala neznámá společnost, reagovat do tří dnů a uvést všechny námitky, které proti směnce má.
Zatímco původně směnky sloužily takřka výhradně obchodníkům a měly především funkci platební, dnes jsou zvláště v České republice využívány častěji jako prostředek zajišťovací, ve který se vyvinuly právě v důsledku své nesporné povahy, s níž souvisí i odlišná procesní úprava umožňující vznášet námitky proti uplatněným nárokům pouze v zákonem vymezené lhůtě. A právě jako zajišťovací prostředek jsou směnky často využívány, či dokonce zneužívány v souvislosti s poskytováním drobných úvěrů a půjček na úkor slabších smluvních stran bez dostatečných znalostí a s potřebou rychlého a jednoduchého přísunu peněz.
Plno práce na pár dní
Žalovaný má po obdržení směnečního platebního rozkazu plné ruce práce. Má jen pár dní na to, aby našel právníka nebo alespoň někoho znalého směnečného práva, připravil podklady, promyslel argumentaci a především aby zformuloval všechny námitky, které proti směnečnému platebnímu rozkazu má, a odeslal je soudu. Je pochopitelné, že se někteří věřitelé již předem spoléhají na to, že to žalovaný nezvládne. Situace byla samozřejmě ještě mnohem horší, když platila lhůta třídenní, kdy mnohdy zbýval pouze jeden pracovní den k tomu, aby žalovaný vše zvládl.
Ústavní soud podrobil právní úpravu podrobné analýze a dospěl k závěru, že třídenní lhůta zavádí mezi směnečnými dlužníky a věřiteli „neakceptovatelnou nerovnost“. Dotyčná ustanovení zákona proto s účinností od 30. 4. 2013 zrušil. I když v mezidobí nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která lhůtu prodloužila na osm dnů, ani tato změna není zřejmě s ohledem na znění nálezu Ústavního soudu dobou, kterou by bylo možno považovat za dostatečně dlouhou.
Rozhodnutí Ústavního soudu ale nebylo přijato zcela jednoznačně. Odlišné stanovisko vyjádřili dva soudci, kteří se s většinovým názorem neztotožnili. Zdůraznili zejména obavy, že prodloužení lhůty k podání námitek nebude mít žádaný efekt, tedy ochranu před nekalými praktikami, a zároveň může vést k posunu v podstatě směnečného práva.
Je zjevné, že změna byla potřebná, je však otázka, zda k ní mělo dojít změnou lhůty procesní a zda namístě nebyla již dávno taková úprava, která by omezila použití směnek, resp. některých jejich typů, ve vybraných právních vztazích. Třídenní lhůta na podávání námitek proti směnečnému rozkazu se na českém území datovala do dob Rakouska-Uherska a ve vztazích mezi obchodníky větších problémů nečinila.
A nakonec bude možná vše jinak
Koncem ledna Senát schválil zákon o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, což se pro tento článek na první pohled jeví jako nezajímavá zpráva. Součástí návrhu ale byla také změna občanského soudního řádu, která prodlužuje lhůtu k podání směnečných námitek až na patnáct dní. Navíc další schválenou novelou zákona o spotřebitelském úvěru dochází po dlouhé době ke koncepčnějšímu řešení tohoto problému, neboť napříště bude zajištění pohledávek ze spotřebitelských úvěrů směnkou či šekem zakázáno.
Reklama:
Za necelý rok přinesou nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zásadní změny do tuzemského právního řádu. Buďte o krok napřed a připravte svou společnost na rozsáhlé novinky už nyní. www.ksbinstitut.cz