Žádné úsměvné melodrama s několika zpestřujícími dějovými zákruty a snadno předvídatelným koncem, ale drsné psycho, které zanechalo trvalou pachuť ve vzájemných vztazích. Tak by se podle výpovědí očitých svědků dalo charakterizovat uplynulých 10 dní, které otřásly Kyprem (a možná ještě otřesou Ruskem).
Podle evropských představitelů, které zpovídali redaktoři deníku Wall Street Journal, to byla noční můra plná chaotických jednání, kyperského váhání, změněných pozic a nezvedaných telefonů. Kypřané na oplátku unijní partnery viní z šikany, přehnaných nároků a rigidního zpolitizovaného přístupu.
Nepřehledný týden
Vyjednávacímu procesu dala pevný rámec až Evropská centrální banka (ECB), když stanovila toto pondělí jako poslední den, kdy hroutícím se kyperským bankám bude dodávat likviditu. I tak to prý s dohodou v neděli vypadalo všelijak a několikrát se jednání přiblížila ke krachu. „Nikdo nechtěl být zodpovědný za rozhodnutí, které by vedlo k prvnímu odchodu člena eurozóny,“ říká jeden z účastníků diskuzí. Mohlo to tak ale dopadnout.
Nakonec schválený plán, v jehož rámci bude Cyprus Popular Bank zavřena, vklady pod 100 tisíc EUR převedeny do Bank of Cyprus a všechna aktiva „nad“ budou převedena do likvidační „špatné“ banky, se do velké míry podobá variantě navržené Německem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) před 10 dny. Ten předpokládal uzavření a následnou sanaci obou největších kyperských bank, avšak prezident malého ostrova Nicos Anastasiades ho odmítl a místo něj souhlasil s uvalením daně na vklady. Potrestání střadatelů ale smetl ze stolu kyperský parlament.
Poté přišlo hledání plánu B, v jehož rámci se ministr financí Michael Sarris vydal s prosíkem na neúspěšnou třídenní moskevskou misi, během níž byl zřejmě tak zaměstnán, že vůbec nezvedal telefony kolegům z eurozóny. Do Nikósie se mezitím sjeli experti trojky (MMF, ECB a Evropské komise), aby zde až 16 hodin denně v budově centrální banky hledali řešení bankovní krize. Kyperští představitelé je prý přišli navštívit jen zřídka.
V Bruselu si úředníci kvůli špatné komunikaci museli obstarat informace o situaci na ostrově a nově navrhovaných záchranných plánech z médií. „Je těžké z Kypřanů dostat, kdo navrhuje co. Nikdy jsem nic takového neviděl. Je to katastrofa,“ komentuje vztah Brusel-Nikósie jeden z eurokratů. Kypřané kontrují, že přišli s několika návrhy, ale že je trojka zavalovala stále novými požadavky. „Měli jasný mandát nehýbat se z pozic. Šlo o politickou záležitost, za hranicemi ekonomické logiky,“ tvrdí jeden z kyperských vyjednavačů.
V pátek už německé kancléřce Angele Merkelové s kyperským vykrucováním docházela trpělivost. Svému poslaneckému klubu rozladěně oznámila, že si Kypřané neuvědomují, že jejich obchodní model zkrachoval a že pomoc je jen pro země ochotné reformovat se. Dodala, že pokud se ostrov nepodvolí, je připravená ho nechat padnout, i když nerada.
Dlouhá neděle
Drama vyvrcholilo v neděli, kdy byl Anastasiades dopraven tryskáčem Evropské komise do Bruselu, aby se naposledy pokusil Kypr zachránit před opuštěním eura, devalvací a znehodnocením veškerých úspor. U oběda se šéfkou MMF Christinou Lagardeovou, prezidentem ECB Mariem Draghim, prezidentem Evropské rady Hermanem van Rompuyem a dalšími vysokými unijními představiteli si kyperský prezident stěžoval, že je s jeho zemí zacházeno hůř než s jinými zadluženými provinilci z evropské periferie. Odvolal předchozí souhlas se zavřením Cyprus Popular Bank a poté pohrozil rezignací. Předseda Eurogroup Dijsselbloem mu na to odvětil, že ho nezajímá jeho politická budoucnost, nýbrž budoucnost eurozóny. Napjatá atmosféra prý panovala až do konce oběda.
Mezitím se experti trojky zavřeli v budově Evropské rady, aby vypracovali nový, tentokrát poslední, návrh. Ministři financí na výsledek čekali v místnostech svých delegací a někteří z nich neskrývali rozhořčení nad průběhem jednání. Obzvlášť rozhněvaný byl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jako tišící element se projevila Lagardeová, která po budově obcházela s balíčkem bonbónů M&Ms.
Zatímco se unijní představitelé pokoušeli Anastasiadese přesvědčit o nutnosti radikálního zeštíhlení kyperského bankovního sektoru, vyjednával ministr financí Sarris s komisařem Olli Rehnem detaily. Naděje kyperského prezidenta se zřejmě upínaly k summitu šéfů vlád eurozóny, jež by mohl přinést zmírnění podmínek záchranného úvěru. Bylo mu ale řečeno, že lepší zacházení nemůže čekat ani od německé kancléřky ani od francouzského prezidenta.
Krátce před půlnocí přišel poslední výstup. Anastasiades se vytasil s novým návrhem, který opět nepočítal se zavřením Cyprus Popular Bank. V tom okamžiku mu evropští představitelé v klidu sdělili, aby si „sbalil a jel domů.“ Prezident poté podepsal předložený plán trojky, drsnější než ten odmítnutý parlamentem, a rychle zmizel.
„Ve vládě nepochybujeme o tom, že první plán byl mnohem lepší. Blufovali jsme a prohráli. Celé to bylo fiasko,“ tvrdí jeden z kyperských úředníků.
(Zdroje: WSJ, Reuters, Bloomberg)
Dění kolem Kypru sledujte na Patria.cz:
