Italská Banco Popolare je první bankou, která se rozhodla opustit maďarský trh po kritice premiéra Viktora Orbána, že přílišná část bankovního sektoru země je v zahraničních rukou a že by to chtěl změnit na alespoň 50:50. Svou maďarskou divizi prodává Banco Popolare do rukou domácí skupiny MagNet za půl milionu eur. Z trhu pryč výhledově míří také italská Intesa, jejíž šéf podnikání v Maďarsku označil za „noční můru“. Expremiér Bajnai, lídr opoziční Spolu 2014, hovoří o snaze Orbána a strany Fidesz učinit vše bez ohledu na cenu pro posílení osobní moci a varuje EU před uvalením sankcí, které by Orbánovi v očích Maďarů pouze pomohly.
Banco Popolare prodává svou divizi Banco Popolare Hungary maďarské bance MagNet za půl milionu eur. Transakce má proběhnout na hotovostní bázi. „Transakce je v souladu se strategií Banco Popolare soustředit se na jádrové podnikání v Itálii a MagNet bank umožní posílit pozici na jejím domácím trhu,“ sdělily banky ve strohém prohlášení. Banco Popolare, čtvrtá největší bankovní skupina v Itálii, maďarskou divizi koupila v roce 2007 a tak rok 2012 zakončila s aktivy přesahujícími 133 milionů eur, 10 pobočkami a 145 zaměstnanci. Transakce se tak nejeví nikterak ziskově.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo se v březnu rovněž ozvala s prohlášením, že po 4Q12, které tamní podnikání banky v kombinaci zdanění a ztrát dostalo do červených čísel, hodlá z trhu prchnout. Podmínky v Maďarsku označil šéf banky za „noční můru“ pro bankovní sektor.
Finanční sektor v Maďarsku platí nejvyšší daně v Evropě. Banky, které tam působí, kvůli tomu vedou s maďarskou vládou dlouhodobý spor a své hospodaření obrátily v nemalé míře do ztrát. To se týká také maďarské divize . Skupina opakuje, že z trhu odcházet nemíní a považuje jej za jeden z jádrových, na uzavření části poboček i propouštění ale došlo. Guvernéři rakouské a maďarské centrální banky Ewald Nowotny a Gyorgy Matolcsy dnes ve Vídni diskutují, jak podpořit růst ekonomiky nástroji měnové politiky, uvedla maďarská centrální banka NBH. Maďarský ministr hospodářství Varga dnes pro WSJ uvedl, že úkolem maďarské centrální banky je najít takové minimum sazeb, které ještě nepovede k růstu výnosů na dluhopisech a tomu se MNB dle něj již přibližuje.
Vysoké zdanění bankovního sektoru v Maďarsku se nelíbí ani Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten minulý týden vyzval maďarskou vládu ke zrušení některých kontroverzních daní. Za neodůvodněné pak označil další snižování sazeb centrální bankou, která se také posunula více do područí vlády. Citigroup počítá s koncem cyklu snižování sazeb na úrovni 4,5 % v polovině letošního roku. Nyní hlavní sazba dosahuje 5 %.
Lídr maďarské opozice a bývalý maďarský premiér Gordon Bajnai označuje usmíření s bankami a opětovné získání důvěry zahraničních investorů za první věc, kterou hodlá udělat v případě volebního vítězství v roce 2014. „Podstatou Fidesz a Orbána je hlad po moci a její posilování za každou cenu, bez ohledu na tuto cenu,“ uvedl pro rakouský list Der Standard. Přes oznámené investice například automobilek či Bajnai varuje, že převaha odpisů nad investicemi v průmyslu neznamená nic jiného, než pozvolné stahování výroby z Maďarska i v dalších odvětvích, než jsou banky a že také další sektory jsou přidušeny zvláštním zdaněním, které tlačí maďarskou ekonomiku ještě více dolů.
„Půjčky maďarských bank do ekonomiky se zastavily, nezaměstnanost stoupla a zhruba půl milionu lidí se rozhodlo opustit zemi a hledat uplatnění v západní Evropě. Cílem Orbánovy vlády bylo snížení zadlužení, které posloužilo jako důvod ke znárodnění soukromého penzijního spoření v roce 2010. Realitu dnes vidíme – zadlužení je rekordní,“ uvedl Bajnai s tím, že i pokles maďarské ekonomiky kontrastuje s vývoje na Slovensku či v Polsku.
Bajnai dále varuje, že ztráta důvěry investorů přišla s častými změnami klíčových zákonů včetně ústavy, které podkopaly důvěru v právní zakotvenost a čitelnost země. Do Ústavy a rozhodnutí ústavního soudu bylo zásadně vstoupeno ve dvou letech čtyřikrát. Dostane-li od voličů mandát, chtěl by Bajnai do „daňové ústavy“ země prosadit změnu daní nejvýše jednou za rok a po předchozí diskusi s relevantními subjekty. Na adresu bankovní daně otevřeně uvedl, že nebude žádat její zrušení, ale snížení na úrovně, které jsou obvyklé v dalších zemích EU. A toto snižování by chtěl navázat na investice v zemi či tok úvěrů do ekonomiky.
Pro budoucnost Maďarska i jeho politický kurs Bajnai varuje před případným rozhodnutím EU uvalit na zemi sankce, což naznačila, například i v úrovni zastavení evropských dotací. „Lidé by neměli být trestáni za špatnou vládu. Maďarsko peníze potřebuje na svůj rozvoj. Ačkoli bylo zasaženo do volebního zákona, země je ještě demokratická. Dokud máme svobodné a demokratické volby, máme změnu kursu země ve svých rukou. Změna by neměla být tlačena zvenku, dodal Bajnai, který stojí v čele hnutí Spolu 2014 a ve volbách má šanci, pokud jej podpoří další opoziční socialisté.
Orbán posunul podmínky nadcházejících voleb sice ještě v rámci právně deklarované demokracie, ale na hranu, na které bude velmi obtížné jej srazit. Značnou kontroverzi budí zápisy do voličských seznamů, které jsou cestou odrazení zejména méně pružných a vzdělaných voličů i omezení prostoru v médiích pro politické strany před volbami.
(Zdroj: Portfolio.hu, čtk, Der Standard, MTI, TASR, Bloomberg, WSJ)