Aktualizováno Prezident Miloš Zeman podepsal dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny. Česká republika dokončila ratifikaci dokumentu jako poslední země v EU. Na samotnou činnost fondu, který už od loňského podzimu funguje, to ale nemá vliv.
Podpisu se bránil Zemanův předchůdce Václav Klaus, který text označil za "zrůdnou a absurdní věc". Podle nového prezidenta má ratifikace v ČR hlavně symbolickou hodnotu. Evropský stabilizační mechanismus se totiž týká jen zemí platících eurem a podle odhadu nového prezidenta se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve za pět let.
Nový prezident Zeman je oproti svému předchůdci příznivcem evropské integrace. Dnes tak poprvé za devět let po vstupu České republiky do EU zavláva nad Hradem unijní vlajka. Stalo se tak při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země.
Zeman řekl, že je přesvědčen, že až Česko společnou evropskou měnu euro přijme, budou už problémy podobné nynější řecké či kyperské krizi minulostí a pomoc EU bude poskytována racionálním způsobem.
"Plně respektuji stanovisko obou komor českého parlamentu, které euroval schválily dokonce kvalifikovanou, tedy ústavní většinou," zdůraznil český prezident. Podotkl přitom, že podle textu eurovalu je podpora členským zemím EU vázána na jednomyslný souhlas ministrů financí.
Podle Barrosa je dnešní Zemanův podpis jasným příkladem toho, že v Evropě je potřeba stabilita a spolupráce, které jsou podmínkami pro další růst. "Bez důvěry nebudou investice, bez investic nebudou cesty, nebude práce," poznamenal předseda Evropské komise. Se Zemanem prý sdílí přesvědčení, že EU je nyní lépe vybavena ujmout se odpovědnosti za svou budocnost. "EU v krizi prošla nejhorším, ale situace je nadále křehká," zdůraznil a připomněl nedávná ostrá jednání o Kypru. Podle Barrosa je potřeba dokončit reformu v oblasti řízení veřejných financí zemí unie.
Euroval, označovaný také zkratkou ESM, je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček či jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010. Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur. Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.
První pomoc poskytl mechanismus loni v prosinci Španělsku na rekapitalizaci jeho bankovnictví. Druhou částku dostalo Španělsko letos v únoru, slíbeny má další peníze. ESM může pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)