MMF opakuje své doporučení, aby ECB snížila sazby a Mario Draghi na konferenci konané 4. dubna takový krok téměř slíbil. Nikdo se ale vážně nedomnívá, že by snížení sazeb o 0,25 % s problémem špatného přístupu malých a středně velkých firem k úvěrům nějak výrazněji zahýbalo. Monetární podmínky v eurozóně jsou fragmentované a úvěrové sazby jsou mnohem vyšší na periferii než v jádru měnové unie. Její ekonomika bude trpět, dokud se tento rozdíl nenarovná. ECB se tak musí oprostit od konvenčního uvažování, její vedení ale také správně tvrdí, že efektivní řešení problému vyžaduje spolupráci s vládami a Evropskou investiční bankou (EIB).
V současnosti existují dvě možnosti, jak popsaný problém uchopit. První z nich je dodatečná likvidita poskytnutá bankovnímu sektoru ze strany ECB. Podobný přístup byl aplikován ve Velké Británii. V rámci tamního programu byly nejvíce úvěrujícím bankám nabídnuty finance s nižšími sazbami. Riziko ztrát v tomto případě ale neslo ministerstvo financí a ECB nemůže k podobnému kroku využít žádný fiskální subjekt. Draghi navrhoval, aby zde sehrály určitou roli národní centrální banky, čímž by se do hry dostala i národní ministerstva financí. Výsledkem by byl program, který by podporoval úvěrování v jednotlivých zemích na základě konkrétních potřeb. Draghi sice uvedl, že zkušenosti ukazují na omezený efekt podobného kroku, ale určitě je to lepší, než nedělat nic.
Radikálnější postup by vyžadoval, aby EIB přímo úvěrovala malé a střední podniky v zemích na periferii. Posun tímto směrem už nastal s tím, že bylo schváleno navýšení kapitálu EIB a tím i její zápůjční síly. V roce 2013 tak tato banka poskytne úvěry ve výši asi 70 miliard eur. EIB má navíc přístup k likviditě poskytované ze strany ECB. Tento scénář by ale mohl ohrozit rating EIB v případě, že by nezvýšila kapitál ještě více, než se nyní plánuje. Pro Německo a jeho vedení je přitom riziko ztráty nejvyššího ratingu nepřijatelné. Pokud by skutečně došlo k potřebnému navýšení kapitálu, musely by přispět i země, které jsou v EU, ale nejsou členy eurozóny. Tento krok by znamenal výhradně pomoc zemím eurozóny a nynější politická situace ve Velké Británii mu příliš nenahrává.
Jak uvedl Draghi, problém fragmentace eurozóny vyžaduje nový přístup k jeho řešení. V současné situaci jde o těžký krok, tak tomu je ale vždy. Očekávám, že v květnu bude nějaký konkrétní krok oznámen.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)