Téma jednočlenných společností s ručením omezeným lze bez nadsázky označit za jasný hit mezi absurditami českého obchodního práva.
Před
Situaci ohledně stávající právní úpravy bychom nejlépe vystihli metodou známou z teleshoppingu: stav před rekodifikací ukazuje černobílé scény plné nešťastných investorů, manažerů a právníků.
Celá záležitost byla vyvolána – jak už to tak bývá – v podstatě nevinnou Dvanáctou směrnicí Rady Evropských společenství z r. 1989. Hlavním cílem směrnice bylo umožnit zakládání společností s ručením omezeným (a akciových společností) jedinou osobou s tím, že členské státy, které zakazovaly jednočlenné společnosti, je měly ve smyslu směrnice umožnit. Směrnice přitom připouštěla, že pro jednočlenné společnosti mohou platit v jednotlivých státech „zvláštní ustanovení a sankce“.
Záhadou české právní historie zůstane, jak se z uvedené jednoduché směrnice stalo ustanovení § 105 odst. 2 dnešního obchodního zákoníku, které je neselhávajícím příkladem neužitečné a drahé regulace v českém obchodním právu.
Namísto povolení jednočlenných společností vedl uvedený paragraf k jejich omezení, navíc dosti zákeřnému. Ani ne tak ta jeho část, která zakazuje jedné fyzické osobě být jediným společníkem více než tří společností s ručením omezeným. Ale spíše ta část, která zakazuje společnosti s ručením omezeným, která má jediného společníka, sama se stát jediným společníkem další společnosti s ručením omezeným. V právnickém žargonu toto pravidlo zlidovělo pod názvem „zákaz řetězení s.r.o.“.
Kdo si zákazu řetězení nevšiml při soustředění všech obchodních podílů v jedněch rukách, třese se o platnost smlouvy, kterou se tak stalo. Přitom jak Dvanáctá směrnice, tak nová směrnice, která nahradila v r. 2009 Dvanáctou směrnici, jednoznačně přikazují členským státům umožnit ve svých právních řádech soustředění 100 % obchodních podílů v s.r.o. jednou osobou.
Kdo si zákazu řetězení při soustřeďování podílů všiml, tak podíly v jedněch rukou nesoustředil; z opatrnosti má ve svém českém s.r.o. zpravidla dva společníky s poměrem hlasů 99,9999 ku 0,0000….1, přičemž oba společníci jsou společnostmi ovládané týmiž osobami a menší společník figuruje jen jako (dosti pochybná) ozdoba. Jakému veřejnému zájmu slouží takové pravidlo, patrně ještě žádný český právník svému klientovi nebyl schopen vysvětlit. Rozhodně provoz takových právních vehiklů je obtížnější, protože na každou valnou hromadu musí být místo jednoho dva výpisy z obchodního rejstříku a dvě plné moci za společníky.
A to vše ve jménu umožnění jednočlenných společností.
A poté
Rekodifikace slibuje v oblasti jednočlenných společností už jen šťastné tváře korporátních pracovníků. Už žádný drahý advokát na řešení řetězení!
§ 11 odst. 1: Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. § 11 odst. 2: Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou.
Ale že to trvalo.