Před víc než půl stoletím americký prezident Dwight Eisenhower varoval před „totálním vlivem “ rozmáhajícího se vojenskoprůmyslového komplexu. „Musíme se mít na pozoru před nebezpečím, že se politické rozhodování stane zajatcem vědecko-technické elity, “ prohlásil Eisenhower těsně před odchodem do politického důchodu. Tehdy, v jedné z nejostřejších fází studené války, Spojené státy na obranu vydávaly přes 10 % HDP, takže se hrozba, že faktickou kontrolu nad zemí převezme Pentagon a na něj napojené velké zbrojovky, zdála vcelku reálná. Dokládá to popularita románu „Seven Days in May“ ze začátku 60. let, který vypráví o pokusu o nastolení vojenské diktatury v USA a který byl brzy nato skvěle zfilmován (o dvacet let později vyšel v překladu i v Československu).
Dnes americké obranné výdaje nepřesahují 5 % HDP a po dvou vyčerpávajících válkách a několika proražených rozpočtových stropech se Pentagon musí pořádně uskromňovat. V souvislosti se zjištěním rozsáhlého odposlouchávání telefonátů a nabourávání dalších sfér soukromí však Američané v uplynulých týdnech Eisenhowerovo varování začali skloňovat ve všech pádech.
Roli strašáka převzala armáda datových analytiků zaměstnaných federální vládou a stovek na ně napojených softwarových firem. Státní výdaje na zpravodajské aktivity se pohybují kolem 80 mld. USD, což přesahuje celý obranný rozpočet Francie. Podle zprávy deníku Washington Post se každý den do přísně střežených kanceláří zpravodajských a bezpečnostních agentur vydává na 850 tisíc státních úředníků, vojáků a zaměstnanců soukromých bezpečnostních firem. Ještě větší počet lidí – 1,2 milionu – má nejvyšší bezpečnostní prověrku, přičemž 38 % z nich je smluvně najato. Druzí jmenovaní pracují pro víc než 6000 firem poskytujících služby nejrůznějším úřadům, známým většinou pod třípísmennými zkratkami (CIA, DIA, ONI, NSA…) a roztroušeným po obrovských komplexech ze skla, betonu a oceli ve Virginii, Marylandu a Washingtonu D.C.
Po aféře bývalého zaměstnance CIA, následně „infrastrukturního analytika“ a nyní muže na útěku Edwarda Snowdena, který publikoval utajené podrobnosti o rozsáhlých monitorovacích programech zpravodajských služeb, k nimž měl jako zaměstnanec významného subdodavatele americké vlády přístup, se dá očekávat, že role soukromého sektoru ve zpravodajských aktivitách klesne a s ní i atraktivita odvětví.
Lovci dat však nejsou jediným segmentem, který v posledních letech v Marylandu a okolí prošel nevídaným boomem. Krom boje proti teroristům vně i uvnitř hranic věnují Spojené státy nemalé prostředky na zabezpečení vládních sítí a obchodních a vojenských tajemství před nenechavými prsty cizích (nejčastěji čínských) hackerů. S přípravou na válku v kyberprostoru, která zahrnuje odražení útoku i ofenzivní schopnosti, federálním úřadům pomáhají i významné firmy ze segmentu zabezpečovacího softwaru a zbrojovky v čele s gigantem .
Zatímco obranné kapacity spadají pod nedávno vytvořené kybervelitelství (U.S. Cyber Command) ozbrojených sil a Národní bezpečnostní agenturu (NSA), útok po síti dostal na starost Pentagon. Kolem tohoto tria se s vidinou miliardových zisků nabalila (často doslova) výzkumná centra předních zbrojních společností. „Kyberneticko-průmyslový komplex je zaměřený na vydělávání peněz,“ tvrdí Sascha Meinrathová, viceprezidentka washingtonského think tanku New America Foundation a velká kritička nekontrolovaného prorůstání států a soukromého sektoru v oblasti kyberbezpečnosti. Guvernér Marylandu hovoří o Silicon Valley východního pobřeží.
Pentagon v květnu Čínu přímo obvinil z napadání amerických sítí a krádeží citlivých obchodních a vojenských informací. Prezident Barack Obama už dříve schválil příkaz, podle něhož může vláda některá data o útocích sdílet se soukromými společnostmi. „Kyberbezpečnost je týmový sport. Máme schopnosti, které můžeme nabídnout vládě,“ tvrdí Charles Croom, generál amerického letectva ve výslužbě, který je dnes jedním z viceprezidentů . Fakt, že Kongres zatím nepřijal legislativu, která by jasně vymezila parametry spolupráce soukromého a státního sektoru při boji s hackery, Crooma neznepokojuje. Henry prý také nepřestal s výrobou aut jen proto, že na silnicích ještě nebyly semafory.
Od roku 2009 bylo v Marylandu otevřeno deset nových center na ochranu vládních či firemních sítí. Krom Lockheedu, který loni vyhrál tendr v hodnotě 5 mld. USD na řízení datové sítě Pentagonu s miliony uživatelů, si s vlastními kyberstředisky pospíšili , Science Applications International, či . Na expanzi center přispívá i stát prostřednictvím milionových dotací, které zajišťují vlivní kongresmani a kongresmanky z Marylandu. Od zbrojovek pak zpravidla dostávají příspěvky v hodnotě desítek tisíc dolarů. Vlastní kybervelení zodpovědné za bezpečnost sítí dnes má i americké námořnictvo. NSA nedávno začala se stavbou nového objektu, kde budou zkoumány online hrozby a odkud budou chráněny národně-bezpečnostní sítě. Centrum bude mít rozlohu 60 000 m2. Maličký Maryland s 6 miliony obyvatel má čtvrtý největší počet IT pracovníků ze všech států USA.
(Zdroje: Bloomberg, WSJ, FT)