Aktualizováno Růst amerického HDP ve druhém čtvrtletí podle předběžných čísel dosáhl 1,7 procenta (mezikvartálně, anualizováno), zatímco trh počítal s jednoprocentním růstem. Na první pohled tedy jasně lepší čísla. Hned na ten druhý ale vidíme, že ekonomika rostla z nižšího základu. Růst v 1Q byl totiž revidován značně dolů na 1,1 z 1,8 procenta. (Připomeňme, že růst za 1Q byl postupně upravován z prvního odhadu 2,5 procenta.)
Jenže revize se neomezují jen na poslední kvartály, BEA přepsala čísla od roku 1929... Pro poslední roky tyto revize vyznívají celkově příznivě. Oživení americké ekonomiky od recese v roce 2009 tak bylo silnější, než bylo dříve uváděno. Díky tomu a díky vyšší dynamice v posledním kvartále lze data hodnotit pozitivně, respektive tak, že podporují plán opouštění měnové stimulace. Pro dolar je to tedy dnes druhá dobrá zpráva z domácí ekonomiky a americká měna po ní navýšila své zisky. Pohyb přesto není příliš výrazný, neboť stále se čeká na Fed. První reakce akcií byla lehce negativní.
Růst ekonomiky ve druhém kvartále byl tažen hlavně spotřebou domácností a investicemi. Spotřeba stoupla o 1,8 procenta, více než očekávaných 1,4 procenta. Podle předpokladu ale došlo ke zpomalení oproti předchozímu kvartálu. Spotřebitelé zrychlili nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, naopak u zboží běžné spotřeby a služeb rostla spotřeba pomalejším tempem než v 1Q.
Investice do fixního kapitálu stouply o 6,3 procenta a zvedly se tak po 1Q, kdy došlo ke snížení o 1,5 procenta. Časová řada je v tomto případě značně volatilní. Druhý kvartál přinesl další zrychlení investic do staveb na 13,4 procenta, což odráží sílící oživení na realitním trhu. Slušně ale rostly také investice do vybavení nebo nové položky - produktů intelektuálního vlastnictví. Ke zvýšení HDP pak přispěla 0,4 procentního bodu také změna zásob.
Vývoz nakonec nebyl brzdou ekonomiky. Jeho růst o 5,4 procenta naopak znamená výrazně lepší výsledek než v přechozím kvartále (-1,3 procenta). Podílel se na tom jak vývoz zboží, tak služeb. Celkový efekt zahraničního obchodu na HDP však byl záporný, neboť dovoz rostl ještě znatelně rychleji, o 9,5 procenta. Dovozy tak nasávala nejen výroba pro vývoz, ale také spotřeba a investice.
Aktivita státu měla na HDP nepatrně záporný vliv. Výdaje klesly o 0,4 procenta a to na straně federálního rozpočtu, zatímco výdaje místních rozpočtů mírně rostly. Výrazně negativní vliv poklesu výdajů na obranu se však neopakoval. Tentokrát zde došlo jen k mírnému snížení.