Skupina amerických výrobců a uživatelů solárních panelů představila plán na urovnání obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Hradba vysokých cel, za niž se skryl Washington i Peking, prý poškozuje firmy v obou zemích.
Podle návrhu sdružení Solar Energy Industries Association (SEIA) by měly být celní bariéry dovozu fotovoltaických technologií zrušeny a místo nich vytvořen zvláštní fond na pomoc americkým výrobcům, do něhož by přispívala Čína.
„V tuto chvíli je problém, že obchodní pravidla nefungují, jak mají,“ tvrdí John Smirnow, viceprezident SEIA zodpovídající za obchod a konkurenceschopnost. Dodává, že zařízení pro solární elektrárny má velmi složitý dodavatelský řetězec a že spoléhání se na stávající systém urovnávání mezinárodních obchodních sporů není možné.
Napětí mezi sektory obnovitelných zdrojů energie dvou největších ekonomik světa značně narostlo v uplynulém roce, kdy odstartovala série protekcionistických opatření pokračující dosud. Prudce klesající ceny vstupních surovin a konečné produkce a omezování dotací evropských vlád ostře zasáhlo solární odvětví. Velcí výrobci se v posledních letech dostali do těžkých finančních problémů, řada z nich propad cen a poptávky neustála a musela vyhlásit bankrot. Zbylé firmy zápasí o holou existenci.
První salvu v obchodní válce loni vypálilo americké ministerstvo obchodu, které uvalilo antidumpingová cla na čínské solární panely s tím, že Peking své fotovoltaiky dotuje a ti pak produkci pod výrobní cenou vrhají na americký trh. Stížnost iniciovala americká pobočka německého solárního gigantu SolarWorld.
Odpověď přišla letos v létě, kdy Čína uvalila předběžná antidumpingová cla na dovoz polysilikonu, který se používá k výrobě solárních panelů, z USA a Jižní Koreje. Americkou produkci Peking zatížil clem ve výši 53,3 až 57,7 procenta, korejskou pak sazbou od 2,4 do 48,7 procenta. Minulý týden čínské úřady oznámily, že na americký polysilikon bude uvaleno vyrovnávací clo ve výši až 6,5 procenta.
Američtí fotovoltaici, mezi něž patří výrobci panelů i instalatéři solárních elektráren, se dostali mezi mlýnské kameny obchodního sporu. Zatímco cla na dovoz čínských panelů pomohla výrobcům, celkové náklady na pořízení panelů vzrostly, což uškodilo konstruktérům elektráren a jejich provozovatelům.
Škodám neušli ani čínští výrobci, kteří se musí vypořádat s vyššími cenami vstupů kvůli snaze vyhnout se americkým sankčním opatřením. Jelikož se cla na fotovoltaické články vztahují jen na čínskou produkci, dováží se dražší články z Tchaj-wanu a teprve v Číně jsou z nich kompletovány panely. Poté se bez vysokých cel vyváží do Spojených států.
Američtí fotovoltaici by všechna cla zrušili a své čínské kolegy by místo toho nechali zřídit fond, z něhož by sami mohli čerpat prostředky na dosažení větších úspor z rozsahu. O detailech financování fondu by se vyjednávalo, ale vzhledem k velikosti trhu by v následujících třech letech podle SEIA bylo třeba několik stovek milionů dolarů. Číňané by také financovali výzkumný ústav, který by pomáhal výrobcům fotovoltaických technologií a rozvíjel spolupráci mezi čínskými a americkými producenty. Platby do fondu by se prý vrátily díky úspoře ze zrušených cel a levnějších článků.
Podobným stylem se podle SEIA vyřešil spor mezi brazilskými a americkými pěstiteli bavlny. Američané platí brazilský fond pomáhající brazilským zemědělcům a zpracovatelům a za to nemusí odvádět vysoká cla.
Čína je největším světovým výrobcem fotovoltaických panelů. Vývoz z Číny ale prudce snížil ceny panelů v západním světě. Spor kvůli cenám solárních panelů dovážených do Evropy vedla s Čínou do letošního srpna Evropská unie. Spor sice formálně skončil, nicméně Brusel upozornil, že má důkazy o výhodách, které plynou čínským solárním společnostem z nelegálních subvencí.
(Zdroje: Bloomberg, ČTK, SEIA)