Dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (NOZ) platí, že sdružení doposud upravená zákonem o sdružování občanů se dnem nabytí účinnosti NOZ považují za spolky. NOZ však poskytuje původním občanským sdružením právo změnit svou právní formu buď na ústav (tedy mix mezi fundací a korporací) nebo sociální družstvo (což s ohledem na poměrně úzké vymezení této formy právnické osoby v zákonu o obchodních korporacích budou moci využít především spolky, jejichž účelem je podpora sociální integrace znevýhodněných osob). Jelikož však NOZ činnost spolků upravuje poměrně volně, přičemž na druhou stranu plošně zvyšuje požadavky na transparentnost právnických osob, zdá se být v mnohých případech transformace spolků na jinou právní formu jako nadbytečný krok.
Úprava stanov
Dnem nabytí účinnosti NOZ, tedy dnem 1. ledna 2014 automaticky pozbyla závaznosti všechna ustanovení stanov dosavadních občanských sdružení odporující donucujícím ustanovením NOZ. Všechny právnické osoby, spolky nevyjímaje, musí navíc přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě do tří let od výše uvedeného data účinnosti NOZ. V tomto ohledu je však třeba poznamenat, že nová právní úprava spolků je poměrně dosti otevřená nejrůznějším podobám vnitřního uspořádání, takže u řady původních občanských sdružení nebude nutné měnit mnoho.
Pokud jde o formu stanov, zůstává zachována „prostá písemná“, není tedy třeba, aby stanovy měly formu notářského zápisu. Po vzniku spolku lze stanovy měnit jen usnesením nejvyššího orgánu a jejich úplné znění musí být uloženo v jeho sídle. Po každé změně bude muset být platné úplné znění stanov také založeno do sbírky listin příslušného spolkového rejstříku. Z hlediska požadavků na obsah stanov vychází NOZ z pojetí, že by spolkům měla být poskytnuta maximální volnost, co se jejich vnitřního uspořádání týče. NOZ proto redukuje povinný obsah stanov jen na základní náležitosti, mezi něž patří název, sídlo, účel, určení statutárního orgánu spolku a vymezení práv a povinností členů vůči spolku, popř. určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat. Spolky by si na druhou stranu měly dát pozor na ty oblasti, kde byl zákonodárce aktivní a pro konkrétní případ navrhl určité standardní zákonné uspořádání, jako je tomu například u pětileté délky funkčního období členů volených orgánů. Pokud konkrétní spolek preferuje jinou, například tříletou délku funkčního období, musí si odchylný režim vymezit ve svých stanovách. Neudělá-li to, uplatní se automaticky zákonná pětiletá lhůta.
Spolky by rovněž měly přizpůsobit svůj název nové právní úpravě, a to do dvou let ode dne nabytí účinnosti NOZ. Pro spolky coby právnické osoby korporativního typu platí stejně jako u jiných právnických osob obecné požadavky kladené na názvy právnických osob jako takových, tedy že název musí být mimo jiné dostatečně jedinečný, musí obsahovat označení právní formy a nesmí být klamavý. Co se posledního požadavku týče, musí název každého spolku obsahovat slovo "spolek" nebo "zapsaný spolek", případně zkratku "z. s.". V tomto smyslu by tedy měly všechny spolky, původní občanská sdružení nevyjímaje, těmto požadavkům dostát. NOZ však u původních občanských sdružení připouští výjimku z této povinnosti tehdy, jsou-li pro to důležité důvody. Těmi může být skutečnost, že osoba svůj název nese dlouhodobě a je pro ni příznačný.
Nová evidence spolků
Novinkou je též způsob evidence spolků. Do roku 2013 evidovalo občanská sdružení ministerstvo vnitra. Rekodifikace soukromého práva přinesla vedle NOZ i řadu dalších právních předpisů, mezi nimi zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob. Ten vedle obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a dalších upravuje rovněž rejstřík spolkový. Spolkový rejstřík, jehož součástí je i sbírka listin, je od začátku roku 2014 veden příslušnými krajskými soudy, a nikoli už ministerstvem vnitra. Oproti minulé úpravě je u spolků podstatně rozšířen rozsah veřejně přístupných údajů. Zatímco z minulé formy seznamu občanských sdružení bylo možné vyčíst pouze jejich název, datum vzniku, identifikační číslo a sídlo, budou dle nové úpravy uveřejněny kromě výše uvedených údajů rovněž další údaje, např. název statutárního a nejvyššího orgánu (příp. kontrolní či rozhodčí komise), počet členů a způsob jednání statutárního orgánu za spolek, jméno a osobní údaje u každého z členů statutárního orgánu (příp. kontrolní či rozhodčí komise), předmět případné vedlejší hospodářské činnosti, či údaje o pobočných spolcích apod.
Přenos údajů ze „staré“ evidence občanských sdružení do spolkového rejstříku bude plně v rukou ministerstva. To má povinnost předat svou spolkovou agendu rejstříkovým soudům do tří měsíců od účinnosti zákona o veřejných rejstřících. Po uplynutí této lhůty by si tedy spolky měly ověřit, zda a v jakém rozsahu byly údaje o nich přeneseny. Současně je každý spolek povinen přizpůsobit zapsaný stav požadavkům stanoveným novým zákonem o veřejných rejstřících ve lhůtě do tří let od nabytí jeho účinnosti.