Aktualizováno Češi se především jako národ musejí rozhodnout, jakým způsobem financovat stavbu nových jaderných bloků a zda se vůbec vyplatí. Všechny další kroky závisejí na tomto základním rozhodnutí. V rozhovoru pro Insider to uvedl šéf pro strategii skupiny Pavel Cyrani. Varoval, že pokud by ČR nové jaderné reaktory nejpozději kolem roku 2030 nespustila, mohla by přijít o energetickou soběstačnost a dojít k potřebě elektřinu dovážet. Akcie ČEZ dnes na pražské burze zaznamenávají 3,5% pokles k úrovni 536 Kč za akcii.
Cyrani upozornil, že o temelínském tendru zatím ze strany vlády nepadlo žádné stanovisko, byť v poslední verzi Státní energetické koncepce zaznívá, že by nové jaderné bloky v ČR měly být uvedeny do provozu ideálně kolem roku 2030. Za pravdivou a dobrou Cyrani označil shodu odborníků v energetice, politiků, státních úředníků i , že Temelín se jednou postavit musí. Dokud se ale dle Cyraniho nevyřeší způsob financování nových bloků, nelze začít stavět ani jeden z nich.
„Vláda nevyjadřuje ochotu poskytnout garance za elektřinu, vyprodukovanou v rozšířeném Temelíně. My odhadujeme hranici návratnosti nákladů na nové jaderné bloky dvou a půl násobek (90 EUR/MWh) současných forwardových cen elektřiny na úrovních 36 EUR/MWh. Pokud se tedy vláda či rozhodne pro rozšíření Temelína bez garancí, bude to za současných cenových podmínek na energetickém trhu negativní pro hodnotu společnosti. Slova nicméně v tuto chvíli vnímáme jako neutrální pro obchodování s akciemi ,“ uvedl analytik Patria Direct Tomáš Sýkora, který akcie analyticky pokrývá.
Cyrani v rozhovoru uvedl, že se ve světě obecně používají čtyři cesty. První z nich je opakovaně zmiňovaný „contract for difference“. Druhou možností dle Cyraniho je, že stavbu financuje skupina spotřebitelů, velkých firem, které pak vyrobenou elektřinu odebírají. „To je použito třeba ve Finsku,“ uvedl Cyrani s tím, že tuto variantu zvažoval, ale spotřebitelé v ČR jsou velmi fragmentovaní.
Ve třetím modelu se dle Cyraniho předem stanoví budoucí výkupní cena, což dle něj uplatnilo třeba Turecko. Tato cesta dle šéfa strategie může dávat smysl, ale „stojí mimo burzu, mimo velkoobchodní trh, který chce EU budovat“.
Cyrani vzpomněl ještě další dva modely financování, které jsou ale dle něj již spíše otázkou na stát. Prvním z nich, existujícím například ve Spojených státech, je dle Cyraniho model blízký distribuci, kdy se cena stanoví do výše uznatelných nákladů a povoleného zisku. Posledním modelem pak je financování státem a řešení nákladů v kontextu celého národního hospodářství.
Prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že by přivítal, kdyby se společnost Areva vrátila do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podle něj by zařazení vyloučené francouzské firmy mohlo snížit cenu zakázky. Zeman by byl pro vypsání nového výběrového řízení na dostavbu Temelína. Toho se nyní účastní americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200.
Vláda nebude chtít poskytovat záruky za výkupní ceny elektřiny v souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín, uvedl v úvodu února při interpelacích ve Sněmovně premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Nová vláda není ochotná poskytovat záruky za výkupní ceny elektrické energie, které by v příštích několika desítkách let mohly dramaticky zatížit ať už domácnosti, nebo firmy z pohledu zvýšených odvodů v důsledku nutnosti financovat dostavbu elektrárny Temelín," uvedl Sobotka.
(Zdroj: Insider, HN, , čtk)