Politické vazby představují významný ekonomický faktor na rozvíjejících se trzích. Něco podobného ale můžeme tvrdit i o Spojených státech. V popředí zájmu médií se nyní nachází vývoj na Ukrajině, kde vazby na prezidenta a jeho rodinu hrály významnou roli. To samé můžeme říci o zemích, jako jsou Rovníková Guinea či Jižní Súdán. V první z nich mají tyto vazby vliv na rozdělení ropných příjmů, ve druhé na potenciální občanskou válku. V Číně jsou zase obviňovány banky a Chase z toho, že přijaly děti prominentů jen proto, aby si zajistily politické konexe a zvýšily tím tak své příjmy. Ray Fisman v roce 2001 analyzoval vývoj v Indonésii. Zjistil, že hodnota obchodovaných firem, které měly nějakou vazbu na prezidenta, se mění s tím, jak se měnil prezidentův zdravotní stav.
Až donedávna se předpokládalo, že politické konexe jsou významným faktorem hlavně v rozvíjejících se zemích. Tedy v zemích se slabou vládou práva a ne v zemích jako USA. Řada výzkumů ale nyní ukazuje, že i v USA jde o klíčový rys. Většina studií se zaměřuje na Kongres. Například Pat Akey se v roce 2013 zaměřil na výzkum toho, jaká je návratnost akcií firem, které mají vazby na politiky. Mimořádné zisky a ztráty plynoucí z toho, že politik nějak spojený s firmou uspěje či neuspěje ve volbách, dosahují podle odhadů Akeyho 1,7 – 6 %. Navíc se zdá, že veškerý lobbing je o získání přístupu k politikům a ne o poskytování informací a zlepšení rozhodovacího procesu. Marianne Bertrand, Matilde Bombardini a Francesco Trebbi ve své studii ukazují, že pokud známí politici změní oblast, které se věnují, tuto oblast změní i lobbisté. To naznačuje, že udržení známostí je důležitější než porozumění dané oblasti. Prokázalo se i to, že pokud nějaký politik z Kongresu odejde, s ním spojený lobbista utrpí velkou ztrátu na příjmech.
Silné vazby měl i bývalý ministr financí Timothy Geithner. Ty vznikly zejména v době, kdy působil jako prezident Federal Reserve Bank of New York. Znal se s řadou firem z Wall Street, s některými ale naopak nebyl ve vůbec žádném kontaktu. Když bylo oznámeno, že se Geithner stane ministrem financí, akcie firem, které s ním měly nějaké vazby, realizovaly mimořádné kumulativní zisky ve výši 12 %. Když pak měl Geithner v roce 2009 problémy se svou nominací, protože se objevily nejasnosti ohledně jeho daní, hodnota těchto firem utrpěla. Je možné, že Geithner byl jen vnímán jako pozitivní faktor pro celou ekonomiku. Ale to nevysvětluje, proč by si firmy s ním spojené měly vést lépe než ostatní.
Když jsme podobně analyzovali Henryho Paulsona a jeho vazby, nic podobného jsme nenašli (v jeho případě se jednalo zejména o Goldman Sachs). Zdá se, že u Geithnera hrálo roli to, že šlo o krizové časy a v tu dobu bylo také přerozdělováno hodně zdrojů. To by znamenalo, že politické a sociální vazby hrají důležitější roli během krize, kdy přicházejí mimořádné kroky. Naše studie přitom neukazuje, že by došlo k něčemu nezákonnému. Ukazuje jen, že Spojené státy se zase tak neliší od zemí, které jsou obyčejně považovány za velmi rozdílné.
Uvedené je výtahem z „Political connections in turbulent times“, napsali Daron Acemoglu, Simon Johnson, Amir Kermani, James Kwak a Todd Mitton.
(Zdroj: VOX)