Úřadující lídr, který ve stagnující ekonomice usiluje o volební výhru, musí stimulovat růst. Tak zní jedna ze základních zásad moderní politiky. Přesto Západ, který se svým spojencům v ukrajinské přechodné vládě snaží pomoci k vítězství ve všeobecných volbách, vypsaných na 25. května, jako by na ni zapomněl.
Namísto toho je v plánu vnutit Ukrajině největší balíček fiskálních úspor, jaký dosud východní Evropa zažila. Tak se hlasy ve volbách získat nedají. Po Ruskem rozpoutaném chaosu hodlá Mezinárodní měnový fond vyvolat na Ukrajině svůj vlastní chaos. Je načase MMF připomenout, že nejvyšší prioritou musí být politická stabilita, ne kontroverzní svazek nouzových reforem.
MMF se už dlouho snaží na Ukrajině prosadit soubor ekonomických „reforem“. Některé jsou rozumné, jiné nikoliv – a dosavadní úspěchy MMF na Ukrajině jsou bídné. Některé z reforem, k jejichž zavedení se MMF dříve snažil Ukrajinu přimět, například privatizace penzí, už se zkoušely jinde a bylo od nich upuštěno. MMF to ne vždy dobře chápe. Dnes se hlavní slabina jeho přístupu k Ukrajině týká spotřebitelských dotací a transferových plateb.
Je pravda, že ukrajinské domácnosti je třeba odstavit od absurdně velkých energetických dotací, které v roce 2012 dosahovaly 7,5 % HDP. Jenže v chladné zemi, kde většina populace k přežití potřebuje dotace do vytápění a zvýšení energetické účinnosti vyžaduje rozsáhlé investice, je náhlé zrušení podpory domácností politicky neschůdné. Žádná vláda, která znenadání oseká dotace na vytápění, nepřežije. Dotace je nezbytné rušit postupně a nahradit je cílenými finančními příspěvky (ukrajinská vláda odhaduje, že náprava tamní energetické politiky vyjde na sto miliard eur), přičemž tyto reformy je nutné provést až po nadcházejících volbách.
Nadto platí, že třetina oficiálních příjmů na Ukrajině pochází z různých vládních „transferových“ dávek, zejména penzí vyplácených starším ženám, jelikož tamní muži zřídka výrazněji přežijí oficiální věk odchodu do důchodu. Tyto ženy penzi často využívají k finanční výpomoci svým dětem a vnoučatům. Z vládních transferových plateb tak čerpá většina země a mnohé domácnosti se bez nich neobejdou.
MMF přesto usiluje o osekání těchto výplat – či o vyhlášení důrazných škrtů – ještě před volbami a přechodná ukrajinská vláda takový postup plánuje. Ministerský předseda Arsenij Jaceňuk k tomu uvedl: „Jiné možnosti nemáme.“ Jaceňuk je možná ochoten svou politickou budoucnost odepsat, ale Západ by mu to neměl dovolit. Teď ne.
MMF a západní vlády musí dát Ukrajině určitý prostor k nadechnutí. V letech před globální finanční krizí ukrajinská ekonomika svižně rostla, poháněna vývozem základního průmyslového zboží, například oceli. Nouzový finanční balíček, ať jakýkoli, musí dát vládě možnost přežít květnové volby a signalizovat odhodlání oživit hospodářský růst.
Poté by mezinárodní finanční instituce měly zaměřit pozornost na vypracování balíčku pomoci, který nebude vyžadovat, aby tíhu vyrovnávání rozpočtu nesli chudí. Namísto seškrtávání spotřebitelských dotací by MMF mohl Ukrajině pomoci zlepšit výběr daní. Víc než polovina ekonomiky je neoficiální a nezdaněná. Od oligarchů lze žádat, aby přispěli k tomu či onomu programu, jako podmínku podpory jejich regionů či odvětví. MMF také může přijít s důmyslnými způsoby, jak pobídnout k energetické efektivitě, například nastavením daňové úlevy pro domácnosti, které si pořídí kvalitní kotle.
Od žádné úspěšné východoevropské vlády nelze žádat zavedení dramatického programu úspor a reforem před demokratickými volbami. Začít právě teď by bylo čiré bláznovství. V Polsku, oslnivé reformní zemi regionu, jakož i jinde v postkomunistické Evropě, byli občané vyzváni k obětem, jež vyžadují hospodářské reformy, až poté, co vláda získala všelidový mandát.
Ukrajina musí nejprve udělat politický krok. Bude-li MMF trvat na tom, aby přechodná ukrajinská vláda zpřísnila fiskální poměry okamžitě, země bude nucena v obzvlášť nebezpečné době vstoupit na nejisté nové území.
Strategií Západu na Ukrajině by zkrátka mělo být stimulovat tamní ekonomiku až do květnových voleb a pak s vládou, která z nich vzejde, dojednat balíček reforem. Nouzové hospodářské reformy mohou dva měsíce počkat, leč ukrajinská celistvost a stabilita nepočkají.
Mitchell A. Orenstein je profesorem a vedoucím katedry politologie na Northeastern University v Bostonu a spolupracovníkem Centra Mindy de Gunzburgové pro evropská studia a Centra Davisových pro ruská a eurasijská studia na Harvardově univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2014.