Uplynul přesně týden od opětovného jmenování historicky první prezidentky Michelle Bacheletové do čela chilského úřadu. Středo-levicově orientovaná nejvyšší hlava země tak dostala příležitost uskutečnit ve své volební kampani avizované strukturální reformy. Mezi nimi nechybí reformy daňového a školského systému či změna ústavních zákonů.
Zda její plánované kroky přinesou kýžený růst ekonomického blahobytu, je nejasné. S jistotou lze však tvrdit, že nehodlá-li země upadnout do hospodářských potíží, změna se jí nevyhne.
Dnes zveřejněná data totiž ukázala, že HDP ve 4Q13 q/q klesl o 0,1 % při meziročním růstu 2,70 %. Pro většinu evropských zemí je sice i tento růst nedosažitelný, pro chilskou ekonomiku však zdaleka není důvodem k oslavným fanfárám, neboť se pohybuje na čtyřletém minimu. Data navíc zklamala očekávání, když konsensus počítal s kvartální růstem 0,28 % a meziročním 2,80 %.
Nejen slabý ekonomický růst, ale především negativní budoucí výhled znervózňuje obyvatelstvo a investory jihoamerické země. Ta je výrazně závislá na vývozu nerostných surovin, když podíl těchto exportů tvoří téměř 60 % HDP. Valná většina připadá na měď, tedy komoditu, která v posledních měsících trpí výraznými úbytky na ceně. Za nimi stojí především negativní ekonomický vývoj v Číně, která je největším odběratelem kovu. Cena z Chile vyvážené mědi proto poklesla na své téměř čtyřleté minimum. Špatné výsledky vykazuje také výrobní sektor.
Ekonomickému zpomalení minulých měsíců nezabránilo ani uvolnění monetární politiky chilskou centrální bankou. Ta od října snížila své úrokové sazby o 0,75 %, aby je v minulém týdnu ponechala na úrovni 4 %. Za stopnutím stimulu stojí oslabující chilské peso, které se nyní pohybuje na pětiletém minimu. Dodatečná likvidita by totiž na trzích způsobila další depreciaci měny.
Ve výsledku uklidnění trhu nepomáhá ani Bacheletovou plánovaná daňová reforma. Ta totiž počítá s nárůstem korporátní daně ze současných 20 % na 25 %, která by strádajícím chilským firmám ukrojila další část ze ziskového koláče. Problémem nadále zůstává vysoká míra daňových úniků, jejichž řešení je taktéž jednou z priorit agendy Bacheletové. Celkem by reforma měla přinést do státního rozpočtu více než 8 mld. USD, což je zhruba polovina plánovaných vládních výdajů na podporu ekonomického růstu. Klíčovou výdajovou položku pak mají tvořit investice do školství, kde je v centru pozornosti především zrušení vysokoškolských poplatků.
Před chilskou ekonomikou tak stojí několik úkolů. Zlepšit výběr daní, nastartovat skomírající hospodářství a zlepšit školský systém. I přes špatnou výkonnost minulých měsíců, věří staronová prezidentka ve zlepšení. Za pravdu jí nakonec přece jen dávají i některá dat. Nízká nezaměstnanost (v lednu 6,1 %), stabilní spotřeba a růst maloobchodních zisků jsou pověstným světlem na konci tunelu. Zda se k nim přidají i další ekonomické ukazatele, ukážou následující měsíce.
(Zdroje: Santiagotimes, Economist, Reuters)