V podmínkách západoevropských trhů mohou společnosti zcela běžně využít k získání dodatečných finančních prostředků dluhopisových cenných papírů. Jejich vydání je poměrně jednoduché a mezi investory se stále těší slušné oblibě. Pro asijské společnosti je však situace daleko komplikovanější. Asijský trh podnikových dluhopisů je totiž relativně nerozvinutý oproti západním normám. Může za to nesourodost systému a neznalost samotných podnikatelů. „V současnosti je pro malajsijskou společnost komplikované vydat dluhopisy denominované v thajském bahtu, nebo pro filipínskou třeba v indonéské rupii – částečně za to můžou rozdílné zákony a částečně skutečnost, že podnikatelé vlastně ani neví, jak to udělat,“ uvedla Karen Lane z Asian Development Bank (ADB).
A právě ADB hodlá, ve snaze zlepšit přístup asijských společností ke kapitálu, nefunkční systém napravit. Současná situace i historické zkušenosti k tomu totiž přímo vybízí.
Rozvíjející se asijské trhy počátkem roku zažily déja vu. To když západní investoři začali stahovat do té doby přitékající kapitál. Stahování z počátku roku nápadně připomnělo krizi z let 1997-1998, kdy investoři opuštěním svých pozic způsobili asijských zemím nemalé potíže. Původně poskytnuté zahraniční půjčky se tehdy s depreciací měny, která po odlivu kapitálu následovala, staly nesplatitelnými. Hrozba opakování historie, kterou událost ze začátku roku výrazně připomněla, vede ADB ke snaze zabránit v budoucnosti podobným potížím. V případě, že kapitál bude přitékat ze spřízněných zemí v asijském regionu, jejichž ekonomiky se často vyvíjí v obdobném trendu, riziko odlivu kapitálu a s ním spojená hrozba nesplácení půjček v důsledku depreciace měny klesne. Stejně tak nehrozí riziko, kterému byly v 90. letech vystaveny latinské země, když jejich úroky ze zahraničních půjček byly navázány na sazby západoevropských centrálních bank (primárně LIBOR). Jejich růst (v důsledku odlišného ekonomického trendu) znamenal výrazný nárůst úrokové zátěže a vznikl problém s jejich splácením.
Dalším důvodem snahy ADB je zvyšující se poptávka asijských společností po kapitálu. Trh dluhopisů zaznamenal v regionu od globální finanční krize rapidní nárůst. Dle lednové zprávy Deutshce Bank v roce 2012 dosáhl 24,2 % asijského HDP ve srovnání s 16,7 % v roce 2008. Banka však zároveň upozornila, že trh podnikových dluhopisů je až na výjimky malý a nelikvidní a financování je tak v regionu z většiny postavené na bankovních půjčkách. Navíc chybí dostatečné objemy obchodů na sekundárním trhu, které by mohly přidat dluhopisovým emisím na atraktivitě. Dalším problémem je silná koncentrace v rukou několika málo hráčů. Například na Taiwanu a v Indonésii, je 10 největších emitentů dluhopisů zodpovědných za 80 % celkové nabídky.
Podle ekonomů je zlepšení podnikového trhu s dluhopisy jedním z klíčových faktorů budoucího hospodářského růstu na rozvíjejících se trzích v Asii. Může totiž znamenat rozkvět doposud poměrně zaostalého finančního trhu. Rozsah stínového bankovnictví a neznalost spotřebitelů by tak mohly být postupně odstraněny. Asijské ekonomiky by se pak snáze vymanily ze závislosti na zahraničním kapitálu.
(Zdroje: cnbc, bloomberg)