Z dřívější úpravy výslovně vyplývalo, že obchodní podíl nebo akcie mohou být součástí společného jmění manželů. Nejvyšší soud pak ve vztahu k převodu obchodního podílu již několikrát judikoval, že převod obchodní podílu nelze považovat za běžnou záležitost, a při každém převodu obchodního podílu, který je součástí společného jmění manželů, je tedy nutný souhlas druhého manžela. Zda se však tento požadavek uplatní i na převod akcií ve společném jmění, však doposavad vyřešeno nebylo. Jak tyto judikatorní závěry ovlivnily nový občanský zákoník (NOZ) a zákon o obchodních korporacích (ZOK), které jsou účinné od 1. ledna 2014?
Při převodu podílu (podle ZOK se již neříká „obchodního“) ve společnosti s ručením omezeným jedním z manželů podle našeho názoru stále platí, že převod nespadá pod běžnou záležitost, a je tudíž vždy nutný souhlas druhého manžela. Výjimečně ve dvou případech může souhlas nahradit soud. Prvním případem je, pokud druhý manžel odmítá udělit souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmy manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Druhým případem je situace, kdy druhý manžel není schopen vůli projevit. Manželé si však mohou dohodnout, že s majetkem ve společném jmění nakládá pouze jeden manžel samostatně. Při převodu akcií tato otázka zůstává nejasná, přesto však doporučujeme souhlas vyžadovat i v tomto případě. Při převodu podílu v obchodní společnosti tedy nedochází k podstatným změnám a dosavadní úprava je podle našeho názoru dále aplikovatelná.
Novinka v NOZ
NOZ však ve srovnání s existující judikaturou týkající se předešlé právní úpravy přichází s novinkou. Zatímco do konce roku 2013 platilo, že souhlas je nutný pouze s následným převodem podílu, který byl součástí společného jmění, podle nové úpravy platí, že souhlas druhého manžela je nutný nejen s převodem, ale i s nabytím podílu, a to výslovně ve všech společnostech, tedy nejen při nabytí podílu ve společnosti s ručením omezeným, ale i při nabytí akcií.
Ačkoliv to zákoník nijak neřeší, máme za to, že postačí následný souhlas s nabytím, třebaže samozřejmě doporučujeme, aby souhlas existoval již v době uzavření smlouvy o takovém převodu. Z judikatury Nejvyššího soudu také lze sice dovodit, že postačí souhlas i v ústní formě, ale doporučujeme, aby souhlas byl udělen písemně, v případě dispozice s podílem ve společnosti s ručením omezeným pak s úředně ověřenými podpisy.
Z pohledu třetích osob (tedy převodců nebo nabyvatelů podílů) tedy doporučujeme, aby si písemný souhlas druhého manžela s nabytím nebo převodem podílu (popřípadě čestné prohlášení, že daná osoba je svobodná) vyžádali vždy, když budou s fyzickou osobou uzavírat smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, popřípadě smlouvu o převodu akcií. Důvodem je, že třetí osoba bude většinou s velkými obtížemi zjišťovat, zda finanční prostředky, jimiž má být uhrazena nebo jimiž byla uhrazena kupní cena za podíl nebo akcie, patří do společného jmění, nebo nikoliv.
Náhradou za souhlas druhého manžela může být předložení notářského zápisu, kterým si manželé upravili rozsah společného jmění (například tím, že zvolili režim oddělených jmění). Tak bude jisté, že dané prostředky, případně podíl, nejsou součástí společného jmění. Dále může jako náhrada souhlasu druhého manžela fungovat také dohoda manželů o správě společného jmění, ve které bude sjednáno, že v záležitostech týkajících se společného jmění jedná pouze jeden manžel, popřípadě už zmíněné rozhodnutí soudu o nahrazení souhlasu druhého manžela.
Pokud nebude souhlas s nabytím nebo převodem dán, může se druhý manžel domáhat neplatnosti smlouvy o převodu. Důsledkem pak je, že tato smlouva o převodu bude neplatnou od samého počátku a nabyvatel se vlastníkem podílu vlastně nikdy nestal. Tato situace může způsobit nemalé problémy v případě, že například společnost v mezidobí vyplatí dividendy. Pokud tedy manžel nabyl podíl a již mu byl vyplacen podíl na zisku, měl by druhý manžel zvážit, zda tuto neplatnost skutečně namítat, jelikož by se mohlo stát, že manželé budou muset vyplacené dividendy vracet. V této souvislosti také upozorňujeme na to, že i jednatelé, popřípadě členové představenstva by měli při každé změně v osobě společníků (například při zapsaní do seznamu akcionářů) zkontrolovat, zda byl souhlas druhého manžela udělen. Pokud bude totiž dividenda vyplacena neoprávněné osobě nebo pozvánka na valnou hromadu nebude doručena skutečnému společníkovi, budou to právě oni, kteří budou odpovědni za případnou škodu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že NOZ poměrně extenzivně chrání druhého manžela a majetek ve společném jmění na úkor dobré víry třetích osob. Při uzavírání smluv týkající se podílu ve společnosti s ručením omezeným s fyzickými osobami je tedy nutná zvýšená opatrnost.
Dřívější články k problematice manželského majetkového práva naleznete zde a zde.