Trh s elektřinou podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce čekají v rámci Evropské unie tři možné scénáře. Nejpravděpodobnější je podle něj cesta oddělení trhů s energií a kapacitou, kterou již některé evropské státy podporují. Řekl to na dnešním setkání deníku E15 na téma Budoucnost energetiky v ČR s tím, že vláda musí být připravena na všechny varianty.
Jednou z možností by podle Šolce byl návrat k takzvanému "energy only market", které by pro Česko bylo údajně nejefektivnější. Spočívalo by v tom přestat politicky zasahovat do fungování trhu, ať je cena elektřiny 35 nebo 90 eur za megawatthodinu. "Toto řešení považujeme za nejefektivnější, prosazujeme je a myslíme, že pro budoucnost Evropy by bylo nejlepší. Současně se obávám, že je nedosažitelné, protože by znamenalo rychlou změnu zásadních politických rozhodnutí," poznamenal s tím, že státy vždy podlehnou pokušení, a osobně proto tomuto scénáři dává desetiprocentní šanci.
Mnohem pravděpodobnější je tak oddělení trhů s energií a kapacitou. Touto cestou, která má pomoci například nastavit pravidla pro přeshraniční výměnu a také minimální pravidla pro soběstačnost států, se podle něj již vydávají Británie, Německo či Francie, i když každý v jiné míře. "To znamená, že se vrátíme k poučení z italského black-outu a z toho, že jsou přirozené limity závislosti jednotlivých států na tom zbytku," míní náměstek. Konkrétně to prý může vypadat tak, že elektřina se bude obchodovat za 30 eur/MWh a vedle toho bude poplatek 30 nebo 40 eur, který bude zajišťovat dlouhodobou kapacitu.
Skoro stejně pravděpodobná je podle Šolce varianta nedokončení integrace a rozpad na regionální uskupení s podobnou strukturou a politickými zájmy. Jako například Francie/Belgie spolu s Německem/Rakouskem/Skandinávií, dále Španělsko/Portugalsko nebo Itálie s částí Balkánu a visegrádská čtyřka s dalšími zeměmi.
"Zažíváme určitý kolaps modelu trhu s elektřinou, který byl založen v první polovině devadesátých let. Funguje velmi dobře obchodní výměna a poměrně dobře fungují krátkodobé trhy, byť jsou stále regionální. Nicméně veškeré změny, které jsou v energetice, nevytváří v posledních letech trh, ale politická rozhodnutí a investiční signály jsou naprosto pokřivené," popsal náměstek aktuální stav.
Jednotný trh s elektřinou podle Šolce navíc zůstává nedokončený, mimo jiné prý kvůli neschopnosti vynutit si plnění evropské legislativy vlivem ústupků velkým státům. Jednotný trh přitom podle evropského dokumentu (medium term vision) z roku 2003 měl fungovat již v roce 2010. Další materiál, takzvaným target model, měl přinést propojené trhy do konce letošního roku. "Nebudeme je mít. Neumím si představit, že by to bylo možné," odhaduje.
Politickým rámcem fungování trhu se stala strategie snižování emisí do roku 2050, která v EU vznikala v letech 2008 až 2010 jako reakce na výstražné zprávy o vývoji klimatu a úbytku fosilních paliv. Později vznikly dílčí, závaznější materiály zaměřené na roky 2020 a 2030. K tomu se ale přidala ekonomická recese nebo změna přístupu k jádru po havárii ve Fukušimě. Svou roli sehrály také problémy s dodávkami při rusko-ukrajinské krizi v roce 2009, takzvané africké jaro nebo břidličná revoluce.