Centrální banky po celém světě včetně Číny začaly investovat do akcií. Ukazuje to studie zaměřená na 400 veřejných institucí. „Skupina investorů z řad centrálních bank se stala významným hráčem na světových akciových trzích,“ uvádí zpráva od Official Monetary and Financial Institutions Forum. Tato výzkumná a poradenská instituce zároveň tvrdí, že „tento trend by mohl potenciálně přispět k přehřívání cen aktiv“. Centrální banky jsou přitom obvykle konzervativními investory, ohledně struktur svých aktiv mnoho informací nepodávají. Zmíněný průzkum tvrdí, že jejich příjmy trpí kvůli velmi nízkým sazbám a výsledkem je zmíněná snaha o vyšší investice do akcií.
Centrální banky se v rámci stimulace ekonomiky a kvantitativního uvolňování snažily natlačit investory do rizikovějších aktiv, včetně akcií. Jejich ceny tak po roce 2009 prudce vzrostly, což vyvolává obavy z korekce, která by mohla nastat v případě, že ekonomický růst nedosáhne očekávání. Zmíněná analýza tedy tvrdí, že mezi investory na akciových trzích jsou nyní i centrální banky a nejaktivnější z nich by měla být čínská PBoC. „Zdá se, že PBoC nakupuje minoritní podíly v evropských firmách přímo na trhu,“ říká analýza. Částečně by mohlo jít o strategický záměr zaměřený proti monopolu, který má v globální ekonomice dolar. Co se týče evropských centrálních bank, akcie nakupuje například švýcarská SNB či dánská centrální banka. Thomas Jordan, který stojí v čele Swiss National Bank, k tomu uvádí: „Máme nakoupeny akcie velkých i malých společností na vyspělých trzích po celém světě.“
Ted Truman z Peterson Institute for International Economics se domnívá, že popsaný trend přináší nutnost reforem. Ty by měly zvýšit transparentnost a odpovědnost bank při investicích do akcií. Změny ve složení rezerv centrálních bank mají totiž podle něho potenciál destabilizovat celou globální ekonomiku. Analýza od Official Monetary and Financial Institutions Forum přitom uvádí, že investice centrálních bank do akcií v posledních letech vzrostly „minimálně o 1 bilion dolarů“. Neuvádí ovšem, jaký byl výchozí stav, ani jak jsou tyto investice rozděleny mezi centrální banky a další instituce, jako jsou například státní investiční fondy.
Zdroj: FT