Centrální banky postihla renminbi horečka. Jejich zájem o čínskou měnu sílí a v současné době už je renminbi součástí rozvah více než 50 z nich. Nejsilnější je tento trend v Asii, Africe a Jižní Americe. Jde o oblasti, kde jsou obchodní a investiční vazby s Čínou nejsilnější. Ale dokonce i v Evropě dochází k tomu, že centrální banky alokují část svých rezerv do čínské měny. Například Banque de France před časem oznámila, že je aktivní na trhu s renminbi, Swiss National Bank získala v červenci investiční kvótu od čínské centrální banky ve výši 15 miliard renminbi. Je pravděpodobné, že kroky těchto dvou velkých a sofistikovaných bank povedou ke zvýšenému zájmu od dalších evropských centrálních bank.
Popsaný vývoj je pozoruhodný i proto, že renminbi ještě není považováno za oficiální rezervní měnu. Jde ale o silný indikátor toho, že je na cestě ke své internacionalizaci. Pravděpodobně nebude v dohledné době schopno nahradit americký dolar, který měnovým rezervám dominuje. Mezinárodní měnový systém se ale stává pestřejším a renminbi už je na sedmém místě v míře využití pro mezinárodní transakce. Očekává se, že do roku 2020 se posune na místo čtvrté za dolar, euro a libru. Z tohoto pohledu dávají kroky centrálních bank smysl, protože jejich investice do renminbi poskytují rezervu ve vztahu k dovozům z Číny.
Renminbi jako rezerva? Zatím ne
Čínská centrální banka People’s Bank of China (PBOC) pomáhá rozšíření renminbi tím, že zahraničním centrálním bankám umožňuje přímý přístup na mezibankovní dluhopisový trh a čínské ministerstvo financí jim poskytuje garantovanou alokaci při aukcích dluhopisů. Ta je přitom v jiných zemích nevídaný. Podle pravidel MMF ale renminbi nemůže být považováno za oficiální rezervní měnu centrálních bank, protože na jeho pohyb jsou stále uvalena některá omezení a z technického pohledu tak není volně směnitelné. Z pohledu MMF tak investice do renminbi z rezerv centrálních bank „mizí“. Některé centrální banky je ale jako rezervy vykazují, což ukazuje, že z praktického hlediska věří ve volnou směnitelnost této měny.
Není pochyb o tom, že stabilita mezinárodního měnového systému by se výrazně zlepšila, kdyby centrální banky mohly spravovat své rezervy způsobem, který by snížil jejich zranitelnost vůči externím šokům. Čína drží na poli globálního obchodu dominantní pozici. Rychlá internacionalizace její měny vypovídá o tom, že zmíněné zmenšení zranitelnosti znamená investice do čínské měny a zvětšení jejího podílu na celkových rezervách.
Autorem je Jukka Pihlman ze .
Zdroj: BeyondBrics