Jeden z významných britských bankéřů mi nedávno řekl, jak je rád, že Skotové nehlasovali pro nezávislost. „Nyní musí lidi přesvědčit o Evropě. I tento zápas lze vyhrát a pak už snad bude všechna ta nejistota za námi,“ řekl mi bankéř. Co se týče té nejistoty, pochybuji o tom. Velké společnosti a banky byly pro politickou a ekonomickou unii vždy mnohem zapálenější než zbytek populace. Důvodem má být hlavně to, že unie je dobrá pro byznys. V tuto chvíli je ale dost těžké tvrdit, že v EU tomu tak skutečně je. Paralyzují ji politické spory, vysoká nezaměstnanost a nefunkční monetární unie. Po druhé světové válce je to nejvážnější situace, v jaké se Evropa nachází. Zdá se, že jedinou silou, která to vše drží pohromadě, je strach z toho, co by se stalo v případě rozpadu.
V londýnské City stále převažuje názor, že odchod z unie by byla pohroma. Evropa je pro City stále zdaleka nejvýznamnějším trhem. A bankéři se bojí i ztráty vlivu v Bruselu, která by podle nich mohla vést k intenzivnějším útokům proti tomuto odvětví. Co se týče druhého bodu, je sporné, zda by nezávislost skutečně poškodila zájmy City. Británie by bez členství v EU mohla ignorovat regulaci bonusů, daně z finančních transakcí a tak dále. Pokud by Evropa chtěla konkurovat, musela by svá pravidla naopak uvolnit. Šlo by o konkurenci dvou systémů.
Největším problém Británie je ale to, že Evropa sama sebe zvedá na kříž fiskálního utahování. Tuto politiku bude nyní testovat Francie se svým novým rozpočtovým návrhem. Pokud Francii nebude umožněno uvolnit dříve nastavená pravidla, bude to eso do ruky těch, kteří požadují odchod této země z eurozóny. Euro mělo uspíšit cestu ke Spojeným státům evropským. Podle toho, kam se věci nyní ubírají, se Evropa rozpadne dlouho předtím, než by tato vize mohla být realizována.
Evropská komise se ale chová, jako by se nic nedělo. Zkoumá například, jak zavést celoevropský systém sociálního a zdravotního pojištění. Takový systém je vzdálen celá desetiletí a mezitím se vše řítí ke srázu. Snahy o federalismus jen zvýrazňují dřívější rozdíly a spory. Známek, že by se situace lepšila, je minimum. Nejlepší volbu pro Británii popsal George Soros: Mimo deflační svěrací kazajku monetární unie, ale se všemi výhodami společného trhu. Stále tu je ovšem otázka, zda lze být součástí Evropy a zároveň bez jejího právního dosahu.
Zdroj: The Telegraph