Americké hospodářství podle prvního odhadu rostlo ve 3Q anualizovaným tempem 3,5 %. Hodnota tak o pět desetin překonala konsensuální odhad a z největší světové ekonomiky vyslala mírně pozitivní signál. Dolar po zprávách zisky vůči euru nenavyšuje. Výnosy 10y amerických státních dluhopisů klesají.
Dekompozice růstu HDP pak naznačuje hned několik zajímavých trendů. Tím prvním je oslabení dynamiky růstu osobní spotřeby, která rostla o 1,8 % (ve 2Q +2,5 %, konsensus +1,9 %). Důvodem je slabší poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby, které sice pokračují v růstovém trendu hodnotou 7,2 %, oproti předchozímu čtvrtletí však hlásí výrazné ochlazení (ve 2Q +14,1 %). V kombinaci s menšími výdaji na spotřební zboží tak ve výsledku došlo k mezikvartálnímu zpomalení tempa růstu celkových výdajů domácností za zboží na 3,1 % z 5,9 %. Druhá složka osobní spotřeby – výdaje na služby – hlásí pokračující trend mírného růstu, když přidává 1,1 % (ve 2Q +0,9 %). Vývoj v položce osobní spotřeby je pak významný především s ohledem na skutečnost, že se na tvorbě HDP podílí více než ze dvou třetin.
Podle předpokladů výrazně poklesla dynamika růstu také u další složky podílející se na tvorbě HDP – soukromých investic. Ty ve druhém čtvrtletí prudce stouply (+19,1 %), aby následně ve čtvrtletí třetím rostly „pouze“ o 1 %, což je výrazně níže, než předpokládaly odhady na úrovni 6,4 %. Důvodem je jak slabší dynamika růstu u investic do vybavení, tak také ochlazení poptávky po investicích do nemovitostí.
Třetí složka HDP - vládní spotřeba - ve 3Q rostla o 4,6 % a výrazně tak zrychlila svůj růst (ve 2Q 1,7 %). Nadále tak pokračuje trend stupňujících se výdajů, který vede k prohlubování vládního (respektive veřejného) dluhu.
Vyšší než očekáváný růst HDP tak s ohledem na (oproti konsensu) nižší tempo růstu v investicích a osobní spotřebě, lze přičítat kromě překvapivě rychlému růstu vládních výdajů také zahraničnímu obchodu. U něj ve třetím čtvrtletí došlo k růstu exportů o 7,8 %, zatímco importy klesly! o 1,7 %. Snížil se tak negativní příspěvek zahraničního obchodu. Příčinu lze hledat především v rostoucí produkci ropy, která omezuje celkovou importní aktivitu USA. Navíc je na výsledku zahraničního obchodu patrné, že se nepotvrzuje obava některých ekonomů, že by posilující dolar v kombinaci s utlumením hospodářského růstu globální ekonomiky mohl výrazněji oslabit exportní aktivitu USA.
Celkově tak hospodářství USA ve třetím čtvrtletí podle prvního odhadu potvrdilo pozitivní vývoj z předcházejícího období. Zůstává však významné ale. Klíčová položka spotřeby prošla mezikvartální decelerací dynamiky růstu a zůstala za odhady, výrazně pomaleji pak rostla celková položka investic.
I proto v následujících měsících bude důležitou roli hrát oživení na trhu práce (které včera deklarovala také americká centrální banka), s jehož pomocí by mohlo dojít k vystupňování tlaku na růst mezd, který by další spotřební aktivitu mohl podnítit. Pro další vývoj hospodářství sehraje roli také rétorika Fedu. Jestřábí náznaky a ujištění, že se blíží proces zvyšování úrokových sazeb, může na trhu postupně vehnat opatrnost a utlumit úvěrovou aktivitu (například u úvěrů na nákup vozidel, které jsou svázány s krátkodobými sazbami Fedu) a tlačit tak na pokles spotřeby i investic. Rizikem pak bezesporu zůstává ochlazení světové ekonomiky, které by v kombinaci s posilujícím dolarem mohlo prohloubit obchodní deficit spojených států (za pozornost stojí především ekonomický vývoj Kanady, Mexika a Číny, které tvoří páteř exportní aktivity USA).