Směrem ke kapitalismu bez lidské tváře?

Příjmová nerovnost se zvyšuje a hodně lidí to vnímá negativně. Většina z nich ale odmítá, že by šlo o důsledek toho, jak funguje náš ekonomický systém. Ten nám podle většiny ekonomů, včetně těch, kteří se zabývají příjmovou nerovností, přinesl celkově vysoký životní standard. I nejrychleji rostoucí rozvíjející se země se spoléhají na tržní systém a jsou tak schopny zvednout velkou část své populace z chudoby. Debatu bychom ale v tomto bodě neměli ukončit, protože úspěchy kapitalismu neznamenají, že bychom se měli spokojit se všemi jeho důsledky a neměli bychom diskutovat o alternativních modelech.

Od počátku osmdesátých let generuje současný systém, který nazýváme kapitalismem, jiné výstupy, než tomu bylo předtím. Současný vývoj se tak v mnoha ohledech podobá tomu, co jsme viděli před Velkou depresí. Růst příjmů se týká jen malé části společnosti, u většiny příjmy stagnují. Svých studentů se v této souvislosti ptám: Všichni se shodneme na tom, že současný model umožnil růst příjmů Američanů o téměř 2 % ročně po dobu delší než 100 let. Příčinou byla neustálá akumulace kapitálu a inovace. Jak ale tento model hodnotit v případě, že růst příjmů klesne blízko nuly? Šlo by o velkou změnu a kvůli podobným změnám považujeme alternativy (jako například plánované hospodářství) za chybu.

Pokud nějaký systém nedokáže zvyšovat příjmy 100 % populace, považujeme ho za systém neúspěšný. Co když ale nedovede zvyšovat příjmy u 90 % populace? Bez ohledu na to, jak dobře si vedl dříve, musíme se bavit o jeho přínosech a negativech, včetně toho, jak rozděluje bohatství. Není jen jedna forma kapitalismu, je jich mnoho. Současné zdanění či regulace nejsou vytesány do kamene a velmi se liší od toho, jak vypadaly v historii.

Někteří ekonomové tvrdí, že zatímco se příjmová nerovnost zvyšuje, spotřební nerovnost je mnohem menší. Důvodem je například to, že spotřeba domácnosti, která vlastní šest domů, se moc neliší od spotřeby té, která má jen jeden. Jde ale o podivný argument. A pokud bychom ho brali vážně, nahrává vlastně těm, kteří tvrdí, že na bohaté mají být uvaleny velmi vysoké daně: Zdaňme těch zbylých pět domů, protože toto bohatství negeneruje žádnou dodatečnou poptávku či užitek těm, kteří je vlastní.

Autorem je ekonom INSEAD Antonio Fatás.

Zdroj: Blog Antonia Fatáse