Ukrajina sice v dubnu vyjednala finanční podporu od západních zemí, nyní se ale i přesto nebezpečně přiblížila další finanční krizi. Kurz její měny letos oslabil o 50 %, ačkoliv centrální banka zavedla omezení na tok kapitálu a prováděla měnové intervence. Devizové rezervy klesly až na 8 miliard dolarů, což odpovídá pouze úrovni 1,3 měsíce dovozů. Země potřebuje 12 – 15 miliard dolarů dalších zdrojů, aby byla schopna splatit 9 miliard dolarů zahraničního dluhu, jemuž končí splatnost, aby zaplatila 8 – 9 miliard dolarů za dovozy zemního plynu a navýšila rezervy tak, aby pokrývaly alespoň 2 měsíce dovozů. Může za vznik problémů opět ukrajinská vláda? Tentokrát ne.
Ukrajinská vláda a centrální banka splnily doslova všechny požadavky Mezinárodního měnového fondu a ostatních subjektů, které zemi poskytují pomoc. Domácí ceny plynu byly zvýšeny o 50 %, rozpočet byl letos změněn dvakrát a byly podniknuty kroky směrem k posílení bankovního sektoru. Kritickým předpokladem ale bylo, že konflikt na východě země rychle skončí a nenapáchá větší škody. Tato očekávání byla ale bohužel příliš optimistická. Země v podstatě ztratila 7 % svého území a oslabil ji zejména konflikt na východě. Rebely kontrolovaná území generují přibližně 8 % celkového ukrajinského produktu. Nalézá se zde také těžký průmysl, který tvoří velkou část exportů. Ukrajina musí rovněž nalézt náhradu za tamní uhlí. K tomu se přidává nejistota, která má dopad na chování domácností, podniků a zahraničních investorů.
Ukrajina požádala o další finance od EU a USA. Na počátku prosince do země přicestovali zástupci MMF, množí se ale náznaky, že EU považuje požadavky Ukrajiny za příliš ambiciózní. Spojené státy se zatím jasně nevyjádřily a zdá se, že západ pochybuje o efektivitě pomoci u země, kterou zmítá válečný konflikt a která je prolezlá korupcí. Na těchto obavách je něco pravdy. Ukrajina je zkorumpovaná už 23 let a to nelze změnit za pár dní. Patrné jsou ale pozitivní změny, které se týkají třeba centrální banky či bankovního systému. Ten je očišťován od praní špinavých peněz a vlivu nežádoucích osob. Do parlamentu i bank se dostávají lidé, kteří jsou odvážní a zároveň profesně schopní. Čelí však systému, ve kterém figuruje hodně osobních zájmů a který se tak brání velkým změnám.
Pokud Západ chce, aby se Ukrajina dále posouvala kýženým směrem, měl by jí poskytnout požadovanou podporu. Ta by měla být vázána na jasně stanovené podmínky. A nemusí jít o přímé poskytnutí peněz daňových poplatníků. Například Spojené státy už letos poskytly garanci ve výši 1 miliardy dolarů týkající se prodeje ukrajinských dluhopisů. Náklady spojené s pasivitou by byly mnohem vyšší než požadovaná pomoc. Bez ní by totiž Ukrajina pravděpodobně nebyla schopna vyhnout se finanční krizi. To by Rusku poskytlo další příležitost k tomu, aby na tuto zemi zvýšilo tlak a nakonec zvítězilo v geopolitickém zápase se Západem.
Autorkou je Olena Bilan z Dragon Capital.
Zdroj: BeyondBrics