Nejžhavějším komoditním tématem již takřka uplynulého roku je dramatický pokles cen ropy. Oproti závěru roku 2013 se cena severomořské ropy Brent v těchto dnech pohybuje v dolarovém vyjádření bezmála o polovinu níže. Nabízí se tedy zamyslet se nad možným dopadem nižších cen ropy na hospodářství USA, které má pokles ceny do značné míry “na svědomí”.
O velkém významu renesance tradičního amerického průmyslového odvětví nelze pochybovat. Pozitivní dopady “břidlicové revoluce” kvitoval ve svém projevu na začátku roku 2014 i bývalý šéf Fedu Ben Bernanke. Při hledání historických paralel, které mohou pomoci při analýze současné situace, můžeme nalézt hned několik epizod, které připomínají nynější dění. Takřka automaticky se do mysli vkrádá hojně zkoumané období tzv. ropných šoků ze 70. a 80. let. Ty se dostaly i do základních učebnic makroekonomie jakožto příklady negativního “nabídkového” šoku. Pokud se soustředíme na vliv takového šoku na HDP, tak ten je dle základního (AS-AD) modelu jednoznačně negativní. Nicméně poslední revize dění v 70. letech z pera renomovaných ekonomů naznačují, že spíše než negativní vliv “přes nabídku” sehrál při tehdejším propadu ekonomiky roli “poptávkový” šok. Ten vznikl kvůli poklesu reálných důchodů domácností a následné nižší spotřebě.
Pokud k současné situaci přistupujeme stejnou optikou, tak nižší ceny ropy by pro USA měly být výrazně pozitivní, neboť Američanům zbude díky levnějšímu benzínu (cca 50 % spotřeby ropných produktů v USA) více peněz na utrácení za jiné věci. Oproti případu ze 70. let však nyní musíme brát v úvahu, že se “břidlicový” průmysl (a přidružené služby) významně podílel na růstu zaměstnanosti v minulých letech. Z toho konec konců pramení i ona chvála “břidlicové revoluce” z úst Bena Bernankeho. Pokles cen ropy, který možná povede ke snížení nákladů těžařů a tedy i k propouštění, tak může mít i citelný negativní dopad.
Jak již bylo zmíněno, čistý dopad poklesu cen ropy na americkou ekonomiku (která je stále čistým dovozcem ropy) bude patrně pozitivní. Nicméně optimismus mohou držet na uzdě možné potíže “břidlicového průmyslu”. Trhy podobný scénář patrně již zohledňují. Pokles výnosů amerických vládních dluhopisů s delší splatností ve druhé polovině letošního roku mají sice na svědomí hlavně asi klesající inflační očekávání (vyplývající rovněž z nízkých cen ropy), ale o něco opatrnější výhled na růst, než v čistě v modelové úvaze a la 70. léta, může rovněž hrát jistou roli.
Americký dolar včera dále mírně posiloval, zřejmě zejména v souvislosti s děním v Řecku. Za pozornost však stojí i komentáře hlavního ekonoma ECB Praeta. Ten uvedl, že klesající cena ropy může dále ohrozit ukotvení inflačních očekávání (které je nyní již tak ohroženo) a tím pádem vlastně zvyšuje šance na “klasické QE”. Oba faktory nahrávají dolaru a nic zásadního na tom asi nemění ani nepatrné vylepšení podnikatelské nálady v Číně oproti jejímu bleskovému odhadu (index PMI zůstal pod 50 body).
Opět živo tak bylo na trzích se středoevropskými měnami, zejména zásluhou zlotého. Ten znovu výrazně posílil, tentokrát o 0,8 %. Pomohly mu i komentáře ministra financí Szczurka; ten sice zopakoval, že kurz zlotého slabší než EUR/PLN 4,30 v podstatě nevadí, ale vyjádřil jisté znepokojení nad nedávným tempem oslabování (respektive nad vysokou volatilitou).
Dnešní den nakonec nemusí být v regionu úplně nudný. Forintu mohou pomáhat spekulace o možné snaze oficiálních autorit posílit forint před koncem roku (kvůli přepočtu části dluhu denominovaného v cizích měnách).