Založením jsem optimista a tak si mi líbí grafy, které nedávno přinesl VOX. Ukazují, že svět je lepší a lepší, klesá kriminalita, chudoba, je méně válek a nemocí, pokračujeme ve zlepšování technologií. Optimismus je ale nebezpečnou drogou. Pokud si jí vezmeme příliš, můžeme ztratit vůli k boji s problémy, které přetrvávají. I přesto, že se situace ve světě zlepšuje, stojí za to podívat se na sedm trendů, které vzbuzují obavy.
Zaprvé, demokracie je na ústupu. Francis Fukuyama v roce 1992 tvrdil, že kapitalismus spolu s demokracií zvítězil v boji ideí a až donedávna se zdálo, že mu vývoj dává za pravdu. Počet demokratických zemí ve světě rostl, ale po roce už Freedom House hlásil, že počet „svobodných zemí“ klesl. V zemích jako Turecko, Thajsko či Maďarsko vznikla fúze polovičatého kapitalismu a autoritářství. V bohatých zemích, jako jsou USA či Japonsko, zase dochází k varovnému nárůstu moci korporací na straně jedné a tajných aktivit vlád na straně druhé.
Zadruhé, ve vyspělých zemích leží příjmy domácností stále nízko. Medián příjmu domácností není dokonalým měřítkem životního standardu. Mění se velikost rodin, technologický pokrok zlepšuje náš život způsobem, který čísla nezachytí, mění se složení pracovní síly kvůli přistěhovalectví, atd. I přes to všechno ale reálné příjmy amerických domácností leží mnohem níže než na konci devadesátých let. Jejich životní standard se pravděpodobně stále zlepšuje, ale mnohem nižším tempem než v minulém století. A v Japonsku a Evropě je situace ještě horší.
Zatřetí, klesá počet nově založených firem. Ekonomové Ryan Decker, John Haltiwanger, Ron Jarmin a Javier Miranda přišli v roce 2014 s důležitou studií, která ukazuje, že klesá dynamika americké ekonomiky. Jednoduše řečeno, stále méně Američanů zakládá nové společnosti. Do roku 2000 byl tento trend dán zejména poklesem počtu malých rodinných firem, který odrážel expanzi řetězců a franšíz. V posledních 15 letech ale klesá i počet nově založených technologických a rychle rostoucích firem. Zatím ovšem není jasné, zda jde o odraz zvýšené regulace či pomalejšího technologického pokroku.
Začtvrté, roste nerovnost v bohatství. Poté, co Thomas Piketty’s přišel s knihou „Kapitál ve 21. století“, dostává se této problematice stále více pozornosti. Proč bychom se jí ale měli tak věnovat? Mnoho ekonomů přišlo s různými odpověďmi. Mně připadá nejlepší vysvětlení, které podal John Cochrane z University of Chicago. Ten tvrdí, že jde zejména o moc a korupci politiky. Každopádně je to signál, že ekonomika nefunguje tak, jak by měla.
Zapáté, dochází ke globálnímu nárůstu obezity. Platí to u chudých i vyspělých ekonomik a očekává se, že v roce 2030 bude na naší planetě více než miliarda obézních lidí. Vede to k prudkému růstu nákladů na zdravotní péči. Navíc je z různých dietních programů a cvičení jasné, že lidé nejsou rádi obézní. V tuto chvíli ale nevíme, jak tento pokračující trend zastavit.
Zašesté, vracejí se spalničky a dávivý kašel. V USA se rozšiřuje hnutí proti očkování a slaví úspěchy. Míra proočkování se zmenšuje a není tak překvapivé, že se vracejí některé nemoci, kterými bychom jinak trpět nemuseli. Sarah Mimms z National Journal píše, že spalničky se téměř neobjevovaly až do roku 2000, nyní je ale jejich výskyt na dvacetiletém maximu. Počet případů dávivého kašle vzrostl letos o 24 %. Vidíme, jak se bohatá a bezstarostná společnost střílí do kolene, hloupost dospělých ale odnášejí děti.
Zasedmé, množí se bakterie, které jsou odolné proti antibiotikům. Na závěr jsem si tak nechal to nejhorší. Antibiotika nás osvobodila od mnoha nemocí, umožnila i rozšíření operací a není přehnaným tvrzením, že na nich závisí celý systém zdravotní péče. Tato technologie ale ztrácí svůj efekt. Ačkoliv jejich nadměrné používání vede k rezistenci, doposud bylo proti němu učiněno jen málo potřebných kroků. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti chovu zvířat, kde několik firem dobrovolně přestalo používat antibiotika.
Pospané trendy neznamenají, že se svět řítí do záhuby, nebo že nastává konec naší civilizace. Většina trendů je pozitivní a naše civilizace je velmi úspěšná. Úspěch se ale nedostaví automaticky, vyžaduje snahu.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg