Mezi řadou ekonomů s negativním názorem na další vývoj v eurozóně můžeme zařadit i šéfa výzkumného oddělení banky Natixis Patricka Artuse. Jeho krátkodobý výhled ale nijak černý není: „V letech 2015 a 2016 by si měla eurozóna vést slušně. Je to dáno oslabováním eura, poklesem cen ropy, kvantitativním uvolňováním ze strany ECB a velmi nízkými sazbami, přerušením fiskálního utahování v Itálii a Francii a Junckerovým investičním programem.“
Tabulka ukazuje očekávaný růst eurozóny v letech 2015 a 2016 podle Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise, OECD, tržního konsenzu a Natixis. V roce 2015 by mohl růst dosáhnout až 1,35 % (MMF), v roce následujícím až 1,73 % (Evropská komise):
I Natixis čeká, že tempo růstu se bude postupně zvyšovat z 0,84 % v roce 2014 na 1,34 % v roce 2016. To ale jejímu hlavnímu ekonomovi nebrání v tom, aby varoval před rokem 2017. Důvod? „Sazby začnou růst, protože se zvedne inflace. Na tu bude působit zejména obrat na trhu s ropou. Mezitím dojde k tomu, že velmi nízké sazby z let 2015 a 2016 sníží motivaci ke snižování míry zadlužení, a to u soukromého i veřejného sektoru. Rok 2017 tedy bude prostředím rostoucích cen ropy, sazeb a inflace, a to na pozadí vysokého zadlužení,“ tvrdí Artus. A neváhá varovat: „Zdá se tedy, že v roce 2017 bude vše směřovat k tomu, aby přišla drastická ekonomická a finanční krize.“
Grafy ukazují vývoj veřejného zadlužení v eurozóně a vývoj zadlužení soukromého sektoru (obojí relativně k nominálnímu HDP). Podle Natixis by měl veřejný dluh v následujícím roce mírně klesat, pokles ale nebude dost velký na to, aby bylo dosaženo hranice 95 % nominálního HDP. Míra zadlužení soukromého sektoru kulminovala v roce 2009, kdy se blížila 170 %. Na konci roku 2013 se dostala pod úroveň 160 %.
Zdroj: Natixis