Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: „Plán Merkelová“ pro Evropu

Project Syndicate: „Plán Merkelová“ pro Evropu

22.01.2015 13:05

Už od vypuknutí evropské hospodářské krize před více než čtyřmi lety se politici a experti halasně dožadují nějakého velkého řešení, přičemž se často odvolávají na příklad poválečného amerického Marshallova plánu, který od roku 1948 pomáhal obnovit západoevropské ekonomiky, rozbité a zatížené dluhy. Pro takové řešení však nikdy nedozrál správný politický okamžik. Nyní by se to mohlo změnit.

Dnešní situace Evropy vykazuje některé podobnosti se čtyřicátými lety. Vlády členských zemí eurozóny, které jsou v důsledku minulých chyb zatížené veřejným dluhem, vědí, co potřebují udělat, avšak nevědí, jak to udělat. Příliš si navzájem nedůvěřují, než aby spolupracovaly. Poptávka ve většině Evropské unie je zatím slabá, což vylučuje hospodářský růst potřebný k tomu, aby se splatily dluhy a nabídla naděje 25 milionům nezaměstnaných.

Hlavní překážkou velkého řešení je zápecnická podezíravost. V žádné zemi nechtějí mít daňoví poplatníci pocit, že platí za výstřelky druhých: jednotná měna nezavedla společnou zodpovědnost. A tak se věřitelské země v čele s Německem snaží dělat nezbytné minimum, aby udržely euro při životě, zatímco zadlužené země bezmocně žehrají na tvrdošíjnost, s níž Německo trvá na fiskálních úsporných opatřeních.

Obě strany se rozcházejí v názoru na podstatu evropské nemoci, a pokud nepanuje shoda na diagnóze, je těžké shodnout se na léčbě. Přesto se na obzoru možná rýsuje sblížení, nejen díky vývoji událostí v řecké, španělské a britské politice, ale i díky prostému plynutí času.

Řekové mají zřejmě nakročeno k tomu, aby 25. ledna zvolili vládu s dominantním postavením krajně levicové strany Syriza (Koalice radikální levice), která se kdysi stavěla za odmítnutí eura, zatímco nyní slibuje jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu. Nejpopulárnější stranou ve Španělsku před všeobecnými volbami plánovanými na konec letošního roku je zase Podemos, která byla založena teprve v lednu 2014 a zastává podobné názory jako Syriza. A květnové volby ve Velké Británii rozhoupou evropskou loď už tím, že se budou točit kolem otázky, zda by měla Británie vypsat referendum o vystoupení z EU.

Tato politická hřmění znepokojují věřitelské země, což se odráží na četnosti německých varování, že jakákoliv nová řecká vláda musí dodržovat stávající dohody. Je to silný ukazatel německých obav, že to Syriza dělat nebude. Vyjednávání už začalo.

Plynutí času by mu mělo napomoci. Německý recept na krizi eura zní trvat na fiskálním utahování opasků a strukturálních reformách, aby se snížily budoucí veřejné výdaje na penze a mzdy, zvýšila pružnost trhů práce a podpořila produktivita, to vše výměnou za krizové půjčky. Hlavní příjemci pomoci – Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko – se už od začátku krize tohoto receptu drží.

V důsledku toho začíná být z politického hlediska možné prohlásit, že dlužníci přijali trest a zvýšili konkurenceschopnost svých ekonomik. V Irsku se hospodářský růst zotavil výrazně, ve Španělsku a Portugalsku mírně a v Řecku skrovně. Dnes tyto a další evropské ekonomiky brzdí slabá poptávka v eurozóně jako celku.

Proto je zapotřebí moderní verze Marshallova plánu. Bylo by politicky chytré, kdyby iniciativu převzala německá kancléřka Angela Merkelová a sama navrhla zmíněné velké řešení, místo aby se nechala novými vládami v Řecku, Španělsku i jinde tlačit do dílčích zdráhavých ústupků.

Ještě chytřejší by ovšem bylo přijít s touto iniciativou společně s vedoucími představiteli dalších velkých evropských ekonomik: s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, který je možná po lednových teroristických útocích obzvláště vnímavý k úsilí o prosazení jednoty a hospodářského růstu, a s britským premiérem Davidem Cameronem, jenž by přivítal známky evropské reformy.

Moderní Marshallův plán by měl mít tři hlavní složky. Za prvé by se suverénní dluh v eurozóně restrukturalizoval tak, aby zmírnil bolesti Řecka a Španělska. Za druhé by vznikl společně financovaný program veřejných investic zaměřený na energetiku a další infrastrukturu. A za třetí by se zavedl časový harmonogram dokončení liberalizujících reforem jednotného trhu – jmenovitě pro sektor služeb a digitální ekonomiku.

V Německu by nejkontroverznější složkou byla restrukturalizace dluhu. Němcům by se však mělo připomenout, že vedle prostředků z Marshallova plánu pro západní Evropu představovala další velkou vzpruhu pro poválečné hospodářské zotavení jejich země právě restrukturalizace dluhu. Londýnská dohoda z roku 1953 zrušila 50% německého veřejného dluhu a druhou polovinu restrukturalizovala tak, že země získala na splácení mnohem více času.

Odepsání dluhů eurozóny by sice bylo politicky složité, ale velká část by se jich dala refinancovat pomocí eurobondů s delší lhůtou splatnosti, za které by ručily všechny státy eurozóny. Klíčové je, že takový lék lze rozšířit na všechny členy eurozóny, místo aby se vyčleňovala jediná země (Řecko).

Pokud by „plán Merkelová“ (nebo ještě lépe „plán Merkelová-Hollande-Cameron“) obsahoval i zbylé dvě složky, tedy veřejné investice a dokončení jednotného trhu, pak by mohl znovu nastartovat ekonomický růst a současně otevřít země většímu objemu obchodu a větší konkurenci. Tím se řeší i jedna z hlavních britských výhrad vůči EU: skutečnost, že unie dodnes nedokázala dokončit jednotný trh, tedy projekt, který v 80. letech částečně iniciovala Margaret Thatcherová.

Novodobý Marshallův plán by samozřejmě narazil na hradbu skepticismu a obstrukcí ze strany skupin hájících národní zájmy. Kdyby však evropští činitelé stáli při sobě, mohli by tuto bitvu vyhrát. A pokud se o to nepokusí, zítřejší Evropané by to dnešním lídrům nikdy nemuseli odpustit.

Bill Emmott, bývalý editor týdeníku The Economist, je výkonným producentem filmu The Great European Disaster (Velká evropská katastrofa), který 8. února odvysílá televize BBC a krátce poté televize Arte.

Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org


Čtěte více:

Pražská burza v růstu především díky bankovním titulům
22.01.2015 11:19
Vývoj na domácí burze podléhá očekávaným událostem, které jsou spojeny...
El-Badri: Podobnou situaci jsem ve svém životě viděl již několikrát.
22.01.2015 12:22
Ropa se vrátí na vyšší úrovně spíše než by padla až na 20 USD za jede...

Váš názor
  • Mluvíme asi každý o jiné Evropě
    22.01.2015 13:46

    Co chybí do jednotného trhu v Evropě? Pohyb zboží a výrobních faktorů je tak volný, až se toho UK začíná bát. Marshallův plán byl založen mimo jiné na odpuštění dluhu Německu, ale tento dluh vznikl za podmínek neharmonických s fungováním tržní ekonomiky. Odpuštěn však byl až ekonomice tržně konformní a krajně liberální. Klíč k řešení makroekonomických problémů leží v mikroekonomických chorobách (nepružný trh práce, vysoké náklady práce vzhledem k výkonu, nízká stimulace podnikání v důsledku přílišné ochrany zaměstnanců apod.). Marshallův plán byl především úvěrovou linkou pro malé a střední podnikatele se sníženou úrokovou mírou a nižšími požadavky na záruky. Ale byl pro podnikatele!!!!!!!!!! Co chcete zlepšovat na infrastruktuře? Jak brání jednotnému trhu? Proč chcete investovat do energetiky? V Evropě je přebytek energetických kapacit.
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
Aktuální komentáře
05.05.2025
6:29Co čeká kapitálové trhy v příštích deseti letech podle Amundi?
04.05.2025
14:44Co dělat, když se dlouhodobé dluhopisy chovají jako akcie? Postřehy Fidelity
8:31Víkendář: Prudký růst ziskovosti evropských bank jako důsledek protiinflační politiky ECB
03.05.2025
14:37PIMCO: Přichází změna investičního paradigmatu, posun k novému ale bude trvat dlouho
8:21Víkendář: Podle nové studie hrála politika ECB při snižování inflace jen podružnou roli
02.05.2025
17:20Evropa směřuje k rovnováze, USA se budou letos (opět) spoléhat na spotřebitele?
16:48TikTok dostal v EU pokutu 530 milionů eur za nedostatky při ochraně dat
16:19S&P 500 stoupá a přesně po měsíci maže ztráty z cel  
16:16Reuters: ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby, ale zůstává opatrná
15:41Trh práce v zámoří dál podporuje akcie. Útlum zaměstnanosti se nekoná  
14:23Dubnový deficit rozpočtu se prohloubil, příjmová strana se ale lepší
13:53Morgan Stanley: Trh s humanoidními roboty dosáhne na 5 bilionů dolarů
13:50Výsledky ropných gigantů Chevronu a Exxonu: Zisky klesají, ale strategie zůstává
13:45LVMH propustí přes tisíc zaměstnanců. Důvodem jsou problémy na klíčových trzích
13:23Škoda Auto zvýšila v prvním čtvrtletí prodej o 8,2 procenta na 238.600 aut
13:06Perly týdne: Americké akcie za zenitem, Čína pod tlakem
12:44Prodej vozů Tesla ve Švédsku v dubnu klesl o 81 procent, propadá se i jinde
12:20Inflace v eurozóně si v dubnu udržela tempo růstu, tlačily ji nahoru zejména služby
12:16WOOD & Company, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s: Výroční zpráva za rok 2024
12:06Březnová nezaměstnanost v EU stagnovala na 5,8 %. Nejnižší byla v Česku

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Berkshire Hathaway Inc (03/25 Q1)
ON Semiconductor Corp (03/25 Q1, Bef-mkt)
Palantir Technologies Inc (03/25 Q1, Aft-mkt)
Tyson Foods Inc (03/25 Q2, Bef-mkt)
Vertex Pharmaceuticals Inc (03/25 Q1, Aft-mkt)
16:00USA - Index ISM ve službách
22:05Ford Motor Co (03/25 Q1)
22:05Mattel Inc (03/25 Q1)
22:15Clorox Co/The (03/25 Q3)