Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: „Plán Merkelová“ pro Evropu

Project Syndicate: „Plán Merkelová“ pro Evropu

22.01.2015 13:05

Už od vypuknutí evropské hospodářské krize před více než čtyřmi lety se politici a experti halasně dožadují nějakého velkého řešení, přičemž se často odvolávají na příklad poválečného amerického Marshallova plánu, který od roku 1948 pomáhal obnovit západoevropské ekonomiky, rozbité a zatížené dluhy. Pro takové řešení však nikdy nedozrál správný politický okamžik. Nyní by se to mohlo změnit.

Dnešní situace Evropy vykazuje některé podobnosti se čtyřicátými lety. Vlády členských zemí eurozóny, které jsou v důsledku minulých chyb zatížené veřejným dluhem, vědí, co potřebují udělat, avšak nevědí, jak to udělat. Příliš si navzájem nedůvěřují, než aby spolupracovaly. Poptávka ve většině Evropské unie je zatím slabá, což vylučuje hospodářský růst potřebný k tomu, aby se splatily dluhy a nabídla naděje 25 milionům nezaměstnaných.

Hlavní překážkou velkého řešení je zápecnická podezíravost. V žádné zemi nechtějí mít daňoví poplatníci pocit, že platí za výstřelky druhých: jednotná měna nezavedla společnou zodpovědnost. A tak se věřitelské země v čele s Německem snaží dělat nezbytné minimum, aby udržely euro při životě, zatímco zadlužené země bezmocně žehrají na tvrdošíjnost, s níž Německo trvá na fiskálních úsporných opatřeních.

Obě strany se rozcházejí v názoru na podstatu evropské nemoci, a pokud nepanuje shoda na diagnóze, je těžké shodnout se na léčbě. Přesto se na obzoru možná rýsuje sblížení, nejen díky vývoji událostí v řecké, španělské a britské politice, ale i díky prostému plynutí času.

Řekové mají zřejmě nakročeno k tomu, aby 25. ledna zvolili vládu s dominantním postavením krajně levicové strany Syriza (Koalice radikální levice), která se kdysi stavěla za odmítnutí eura, zatímco nyní slibuje jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu. Nejpopulárnější stranou ve Španělsku před všeobecnými volbami plánovanými na konec letošního roku je zase Podemos, která byla založena teprve v lednu 2014 a zastává podobné názory jako Syriza. A květnové volby ve Velké Británii rozhoupou evropskou loď už tím, že se budou točit kolem otázky, zda by měla Británie vypsat referendum o vystoupení z EU.

Tato politická hřmění znepokojují věřitelské země, což se odráží na četnosti německých varování, že jakákoliv nová řecká vláda musí dodržovat stávající dohody. Je to silný ukazatel německých obav, že to Syriza dělat nebude. Vyjednávání už začalo.

Plynutí času by mu mělo napomoci. Německý recept na krizi eura zní trvat na fiskálním utahování opasků a strukturálních reformách, aby se snížily budoucí veřejné výdaje na penze a mzdy, zvýšila pružnost trhů práce a podpořila produktivita, to vše výměnou za krizové půjčky. Hlavní příjemci pomoci – Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko – se už od začátku krize tohoto receptu drží.

V důsledku toho začíná být z politického hlediska možné prohlásit, že dlužníci přijali trest a zvýšili konkurenceschopnost svých ekonomik. V Irsku se hospodářský růst zotavil výrazně, ve Španělsku a Portugalsku mírně a v Řecku skrovně. Dnes tyto a další evropské ekonomiky brzdí slabá poptávka v eurozóně jako celku.

Proto je zapotřebí moderní verze Marshallova plánu. Bylo by politicky chytré, kdyby iniciativu převzala německá kancléřka Angela Merkelová a sama navrhla zmíněné velké řešení, místo aby se nechala novými vládami v Řecku, Španělsku i jinde tlačit do dílčích zdráhavých ústupků.

Ještě chytřejší by ovšem bylo přijít s touto iniciativou společně s vedoucími představiteli dalších velkých evropských ekonomik: s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, který je možná po lednových teroristických útocích obzvláště vnímavý k úsilí o prosazení jednoty a hospodářského růstu, a s britským premiérem Davidem Cameronem, jenž by přivítal známky evropské reformy.

Moderní Marshallův plán by měl mít tři hlavní složky. Za prvé by se suverénní dluh v eurozóně restrukturalizoval tak, aby zmírnil bolesti Řecka a Španělska. Za druhé by vznikl společně financovaný program veřejných investic zaměřený na energetiku a další infrastrukturu. A za třetí by se zavedl časový harmonogram dokončení liberalizujících reforem jednotného trhu – jmenovitě pro sektor služeb a digitální ekonomiku.

V Německu by nejkontroverznější složkou byla restrukturalizace dluhu. Němcům by se však mělo připomenout, že vedle prostředků z Marshallova plánu pro západní Evropu představovala další velkou vzpruhu pro poválečné hospodářské zotavení jejich země právě restrukturalizace dluhu. Londýnská dohoda z roku 1953 zrušila 50% německého veřejného dluhu a druhou polovinu restrukturalizovala tak, že země získala na splácení mnohem více času.

Odepsání dluhů eurozóny by sice bylo politicky složité, ale velká část by se jich dala refinancovat pomocí eurobondů s delší lhůtou splatnosti, za které by ručily všechny státy eurozóny. Klíčové je, že takový lék lze rozšířit na všechny členy eurozóny, místo aby se vyčleňovala jediná země (Řecko).

Pokud by „plán Merkelová“ (nebo ještě lépe „plán Merkelová-Hollande-Cameron“) obsahoval i zbylé dvě složky, tedy veřejné investice a dokončení jednotného trhu, pak by mohl znovu nastartovat ekonomický růst a současně otevřít země většímu objemu obchodu a větší konkurenci. Tím se řeší i jedna z hlavních britských výhrad vůči EU: skutečnost, že unie dodnes nedokázala dokončit jednotný trh, tedy projekt, který v 80. letech částečně iniciovala Margaret Thatcherová.

Novodobý Marshallův plán by samozřejmě narazil na hradbu skepticismu a obstrukcí ze strany skupin hájících národní zájmy. Kdyby však evropští činitelé stáli při sobě, mohli by tuto bitvu vyhrát. A pokud se o to nepokusí, zítřejší Evropané by to dnešním lídrům nikdy nemuseli odpustit.

Bill Emmott, bývalý editor týdeníku The Economist, je výkonným producentem filmu The Great European Disaster (Velká evropská katastrofa), který 8. února odvysílá televize BBC a krátce poté televize Arte.

Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org


Čtěte více:

Pražská burza v růstu především díky bankovním titulům
22.01.2015 11:19
Vývoj na domácí burze podléhá očekávaným událostem, které jsou spojeny...
El-Badri: Podobnou situaci jsem ve svém životě viděl již několikrát.
22.01.2015 12:22
Ropa se vrátí na vyšší úrovně spíše než by padla až na 20 USD za jede...

Váš názor
  • Mluvíme asi každý o jiné Evropě
    22.01.2015 13:46

    Co chybí do jednotného trhu v Evropě? Pohyb zboží a výrobních faktorů je tak volný, až se toho UK začíná bát. Marshallův plán byl založen mimo jiné na odpuštění dluhu Německu, ale tento dluh vznikl za podmínek neharmonických s fungováním tržní ekonomiky. Odpuštěn však byl až ekonomice tržně konformní a krajně liberální. Klíč k řešení makroekonomických problémů leží v mikroekonomických chorobách (nepružný trh práce, vysoké náklady práce vzhledem k výkonu, nízká stimulace podnikání v důsledku přílišné ochrany zaměstnanců apod.). Marshallův plán byl především úvěrovou linkou pro malé a střední podnikatele se sníženou úrokovou mírou a nižšími požadavky na záruky. Ale byl pro podnikatele!!!!!!!!!! Co chcete zlepšovat na infrastruktuře? Jak brání jednotnému trhu? Proč chcete investovat do energetiky? V Evropě je přebytek energetických kapacit.
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
    • Re: Mluvíme asi každý o jiné Evropě
      22.01.2015 15:30

      asi jim ještě nedošlo, že klesá energetická náročnost domácností i v průmyslu
      lime
Aktuální komentáře
28.05.2025
17:24Americko – evropská akciová rotace a přínosy umělé inteligence pro obě ekonomiky
16:55Akciově trhy mírně ztrácí, čeká se na Nvidii a zápis z Fedu  
16:09Nvidia dnes reportuje čísla za první kvartál. Co od očekávat?
14:20Firma Shein podle zdrojů mění plány, chce vstoupit na burzu v Hongkongu
13:37Novým šéfem automobilové skupiny Stellantis se stane Antonio Filosa
12:40Grantham: Umělá inteligence je dobrá myšlenka. Právě proto na ní vzniká bublina
11:49Nebankovní firmy letos poskytly 77 miliard Kč, meziročně o 14 pct více
11:49RMS Mezzanine, a.s.: Vnitřní informace
11:38Akcie v lehké defenzivě. Nervozita na dluhopisech se vrací a večer reportuje Nvidia  
11:24EU se blíží k cílům v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, uvedla EK
11:23M2C si jde na pražskou burzu pro až 240 milionů korun. Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:59V Německu v květnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla na 6,2 procenta
9:43Sněmovna přiřkla ČNB větší pravomoce, týká se to bank, komoditních derivátů i informací o fondech
9:25Bloomberg: Japonsko po 34 letech přišlo o pozici největšího věřitele na světě
9:17Rozbřesk: Japonské puzzle: slabé aukce “brnkají” trhům na nervy
8:37Akciové trhy dnes zahájí po rally na Wall Street nevýrazně. Centrem pozornosti Trumpova obchodní politika a výsledky Nvidie  
6:20Bank of America vybírá tři favority pro růst
27.05.2025
22:00Trump odstartoval mohoutnou rally na Wall Street; Tesla +7 %  
18:00Proč internetové nadšení zvedalo evropské akcie a AI tak nečiní?
17:29Tvrdá bitva technologických gigantů o každý zlomek pozornosti

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:30USA - HDP, q/q a
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.