Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nic jiného nešlo v eurozóně dělat

Nic jiného nešlo v eurozóně dělat

5.6.2015 11:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Po roce 2008 byla v eurozóně uplatňována politika fiskálního utahování. Nejvíce se to týká zemí jako Španělsko, Řecko a Portugalsko. Tato politika se dnes často kritizuje, ale je otázkou, zda můžeme hovořit o tom, že by si uvedené země vůbec utahovaly opasky. V letech 2007 a 2008 měly totiž tyto země velké vnější deficity, které ovšem nebyly využívány k akumulaci produktivního kapitálu. Tyto deficity už navíc nebylo z čeho financovat, tudíž v těchto zemích nastala krize platební bilance. Vlády na ni reagovaly výrazným zvýšením fiskálních deficitů, což rychle vyústilo v následující:

Dostavila se vnější insolvence a hluboká krize platební bilance v letech 2008 a 2009. Následně přišla v letech 2011 a 2012 dluhová krize a fiskální insolvence. V reakci na tento vývoj byly sníženy fiskální deficity a zvýšeny tlaky na pokles reálných mezd. Obojí umožnilo obnovit vnější i fiskální solvenci. Tyto kroky samozřejmě přispěly ke zvýšení chudoby v zemích, které je uplatňovaly, ale je otázkou, jaké byly k dispozici alternativy.

Země, které měly problémy s insolvencí, mohly přikročit k defaultu. Následky by ale byly hrozné, protože by došlo k růstu sazeb a vlně bankrotů. Tyto země mohly také vystoupit z eurozóny a devalvovat kurz své nové měny. I to by ovšem vyvolalo default u jejich vnějšího zadlužení a rovněž v tomto případě by došlo ke snížení reálných příjmů. Jinak řečeno, i zde by došlo ke zchudnutí populace a jeho hlavní příčinou by byly vyšší ceny dovozů. Poslední možností byla organizovaná fiskální stimulace podporovaná celou eurozónou. K ní ale došlo v letech 2008 a 2009 a jejím výsledkem byla zmíněná insolvence. Celkově tak můžeme tvrdit, že když nějaká země ztratí svou solvenci a následně se snaží o její obnovení, nejde o žádné zvenčí vynucené uskromnění se, ale o objektivní nutnost.

Grafy porovnávají skutečné fiskální deficity (v poměru k nominálnímu produktu v obráceném měřítku) a fiskální deficity, které by byly potřeba na stabilizaci míry veřejného zadlužení. V případě Španělska se skutečné deficity začínají v letošním roce přibližovat deficitům požadovaným. Portugalsko už snížilo deficity pod požadovanou úroveň a to samé platí o Řecku. Za zmínku stojí, že před rokem 2007 byly španělské deficity mnohem nižší než deficity nutné pro stabilizaci míry veřejného zadlužení:

111111
Zdroj: Natixis


Čtěte více:

Zdeněk Radil exkluzivně pro Patrii: Cílem není v žádném případě stažení akcií z veřejného trhu
4.6.2015 18:01
Akcie Lobkowicz dnes prudce posílily po oznámení, že většinu v Pivovar...
Chuť nakupovat Čechům rozhodně nechybí
5.6.2015 9:36
I dubnové tržby maloobchodu byly ve znamení velmi silného růstu. Pozi...
Řecko obrátilo a nezaplatí, data z USA odhalí kondici ekonomiky – závěr týdne stupňuje rizika nejen pro eurodolar
5.6.2015 10:48
Řecko sice slibovalo, že dnes MMF zaplatí, ale nakonec je vše jinak. Z...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data