Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Chudoba nám vymývá mozky

Víkendář: Chudoba nám vymývá mozky

20.6.2015 8:00
Autor: Redakce, Patria Online

Ke konci druhé světové války umíraly v Evropě tisíce lidí hlady a na University of Minnesota se 36 lidí odhodlalo k odvážnému experimentu, který by je také dohnal na pokraj úplného vyhladovění. Na jeho konci se jejich metabolismus zpomalil o 40 %, tito lidé cítili bolest, když seděli na svých atrofovaných svalech, jejich těla byla vyzáblá, břicha naplněná tekutinami jim ale trčela ven. Vědci, kteří experiment prováděli, ovšem zaznamenali i významné změny v mentální oblasti. Hladovějící lidé byli posedlí čtením kuchařek a receptů. Lidé, kteří se nikdy předtím nezajímali o jídlo a jeho přípravu, nyní nehovořili o ničem jiném. Byli posedlí myšlenkami, které se točily kolem jediného – kolem potravy. Pro nic jiného nebylo v jejich myslích místo.

V původní studii bylo těmto vedlejším efektům dopřáno jen minimum prostoru. Profesor ekonomie Sendhil Mullainathan, který pracuje na problémech spojených s chudobou, ale tyto „poznámky pod čarou“ považuje za velmi důležitá zjištění. Ukazují totiž, že nedostatek se neprojevuje jen na našich tělech, ale i na našich myslích. Mullainathan není psychologem, fungováním naší mysli je ale už dlouho fascinován. Jako behaviorální ekonom sleduje mentální stavy lidí a to, jak prostředí ovlivňuje naše volby. V roce 2013 spolu s Eldarem Shafirem vydali knihu, ve které mimo jiné tvrdili, že nedostatek snižuje naši celkovou mentální kapacitu. To se týká široké řady oblastí od hladu, přes osamocenost až po nedostatek času.

Psychologové tento jev už dávno zdokumentovali: Pokud se mysl na něco zaměří, ostatní jde stranou včetně naší pozornosti, našeho ovládání, dlouhodobého plánování, atd. Nejde o to, že bychom ztratili náš celkový potenciál, pouze se snižuje naše schopnost ho využít. Zmínění ekonomové jdou ale dál a jejich závěry zní pro někoho kontroverzně. Tvrdí totiž, že nedostatek ovlivní každého z nás, a to včetně rysů, které pokládáme za jedinečné. Týká se to například impulsivního jednání, špatných výsledků ve škole či chybných finančních rozhodnutí. Jestliže je nedostatek dlouhodobý, naše mysl je chycena do pasti. Mullainathan to shrnuje jednoduše: „Kdybyste zítra zchudli, pravděpodobně byste se začali chovat stejně, jako se chová většina chudých lidí.“

Mullainathan o sobě říká, že vyrostl v relativně dobrých podmínkách. S chudobou měl ale od svého dětství úzký kontakt, protože se narodil v malé indické vesnici a až v sedmi letech se s rodinou přestěhoval do Los Angeles. V osmdesátých letech pak jeho otec ztratil práci a jen těžko hledal novou. Ekonom říká, že tehdy jasně viděl, jaký je efekt nedostatku v praxi, jeho rodiče se totiž rozhodli koupit obchod, kde se prodávala videa. Nakonec se z něj stal úspěšný podnik. Začátky ale nebyly lehké a „já jsem viděl, jak se moji rodiče přes noc změnili, stali se nervóznější a vystresovaní“, říká Mullainathan.

Mullainathan a jeho kolegové provedli v roce 2010 experimenty v „nejlepší laboratoři na světě – v nákupním centru v New Jersey“. Podle slov ekonoma se jednoduše zaměřili na prokázání toho, že „chudoba z nás dělá hlupáky“. Experiment spočíval v tom, že byly prováděny testy inteligence u dvou skupin lidí – bohatších a chudých. Těsně před testem jim byla položena otázka týkající se toho, jak by vyřešili opravu jejich nabouraného auta, když pouze polovinu nákladů uhradí pojišťovna. Ukázalo se, že když byl celkový náklad opravy relativně malý, testy dopadly u obou skupin přibližně stejně. Když byl ale náklad opravy stanoven na 3 000 dolarů, dopadla v testech znatelně hůř skupina s nižšími příjmy. Ekonom k tomu říká, že existence podobného problému tedy snížila inteligenci chudším lidem více, než kdyby 24 hodin nespali. Důvodem bylo to, že pro ně oprava představovala významné komplikace, kterým museli věnovat hodně své mentální kapacity.

Ekonomové se věnovali i skutečným případům. Zjistili například, že pěstitelé cukrové třtiny v Indii dostávají zaplaceno jednou ročně a tudíž jsou část roku chudí a druhou část mají naopak velkou zásobu hotovosti. Testováním jejich inteligence se zjistilo, že dosahují horších výsledků před sklizní a lepších po sklizni – tedy v době, kdy se cítili bohatší. Mullainathan na základě těchto výsledků tvrdí, že chudoba má negativní dopad na naše mentální schopnosti. Neoklasická ekonomie přitom předpokládá, že lidé jsou stále plně racionální a rozhodují se tak, aby maximalizovali svůj užitek. Už v roce 1979 ale Daniel Kahneman a Amos Tversky ukázali, že na naše rozhodnutí má velký význam to, jak nám jsou jednotlivé možnosti prezentovány. Dnes už je behaviorální ekonomie známým oborem a potvrzuje, že vedle tvrzení „lidé činí špatná rozhodnutí a proto jsou chudí“ platí i opak: „Lidé činí špatná rozhodnutí, protože jsou chudí.“

Autorkou je Cara Feinberg.

Zdroj: Harvard Magazine


Čtěte více:

5 grafů o Řecku, po kterých vás přejde smích
19.6.2015 14:00
Mohlo by se zdá, že řecká krize je jenom poker hra nervů mezi eurozóno...
Týden technicky - Shooting star na eurodolaru, SPX blízko maxim a nudná ropa
19.6.2015 15:35
EURUSD Euro se v průběhu týdne zvládlo odrazit od hodnoty týdenního pi...

Váš názor
  • Medvidku Pando
    21.6.2015 20:38

    Jak se mam zaridit, az temny kult zacne ritualne obetovavat miliardy lidi? Lze nejak podle energetickych proudu odhadnout, kde extremni slapove jevy nezasahnou? Treba pri prepolovani? Protoze nas kalendar je zamerne posunutej a 2012 teprve bude.
    Mezernik
Aktuální komentáře
23.7.2017
18:36Po 25 letech nepřetržitého růstu může kvůli dluhům a realitám „padnout“ i Austrálie
16:53Nově technické analýzy či sloupky, měny na jednom místě na Patria.cz
12:33Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?
22.7.2017
20:16Děsí ještě někoho geopolitická rizika? Spíš ne, za stabilitu vděčíme i jaderným bombám
16:09Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko
10:09Trump odrazuje technologické talenty od práce v USA. Proč se jim ale nechce ani do Evropy?
21.7.2017
22:01Výsledky firem zatím Wall Street nepřesvědčily
19:16Kam investovat na následujících deset let
18:06S&P potvrdila ratingy České republiky. Státní dluh podle ní zůstane nízký
17:11Pražská burza končí relativně úspěšný týden v červeném, Unipetrol po výsledcích +1 %
17:08Tři potenciální bubliny, před kterými by se investoři nyní měli mít na pozoru
17:00Koruna na závěr týdne znovu útočí. Eurodolar své zisky drží  
16:40Summary: Microsoft dokazuje, že zvládá přechod na cloudový byznys
15:16Týden technicky: Euro Draghimu nevěří
15:15eBay (-3,4 %) kvartálními čísly otřásl důvěrou investorů
14:54Státní dluh ČR v pololetí stoupl o 175 miliard na 1,79 bilionu korun
14:05České dráhy, a.s.: oznámení úrokové sazby na 9. výnosové období
13:59Tržby a zisk General Electric ve 2. čtvrtletí roku výrazně klesly
13:41Ekonomika KLDR rostla loni nejvíc od roku 1999. Pomohl export i zbrojení
12:25Výsledky Qualcommu investory nezajímaly. Bojí se o výsledek miliardového sporu s Apple Inc.

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data