Mohlo by se zdá, že řecká krize je jenom poker hra nervů mezi eurozónou a řeckou levicovou vládou zvolenou ve volbách v lednu tohoto roku. Bohužel za silnými řečmi, osobními výpady a konstrukcemi geopolitických hrátek stojí bohužel tvrdá realita čísel, která se může zhmotnit v reálnou hrozbu potenciálně nebezpečných otřesů finančních trhů a systému v Evropě v případě realizace Grexitu.
První grafem je vyobrazení výše, typu a splatnosti řeckého dluhu po jednotlivých letech. Struktura dluhu se v čase mění, kdy zhruba do roku 2021 maturují rychlé krizové peníze pomoci od mezinárodního měnového fondu a větší roli ve struktuře splácených dluhů začne hrát fond EFSF. Pokud Řecko všechny dluhy splatí, tak se z nich může vyhrabat až někdy kolem let 2050. No a jak známe ochotu politiků splácet dluhy, nemusí to být vůbec konečné datum.
Dalším vztyčeným prstem je výše bankovních depozit domácností a řeckých firem resp. rychlost jejího odlivu. Do roku 2010 zaznamenávají standardní průběh tak jak je obvyklé, ale pak se trend s narůstajícími problémy láme a objem depozit začíná od svého vrcholu mezi 200 a 250 mld. EUR klesat. V létech 13 a 14 můžeme pozorovat stabilizaci ještě za vlády premiéra Antonise Samarase, který spolupracoval s věřiteli a dokázal Řecko víceméně stabilizovat. To ovšem Řekům začala docházet trpělivost v a v lednu 2015 dali přednost levicové Syrize v čele se současným Alexisem Tsiprasem z extrémní levice. Od té doby vidíme prudký nárůst odlivu depozit z řeckých bankovních ústavů. Velmi dobře je to vidět na procentuálních změnách na spodním grafu. Všichni, kdo mohli, začali ze země své investice vytahovat s vědomím, že krajní levice s populistickým program nebude asi to nejlepší pro podnikatelskou stabilitu a jistotu.
Třetí graf je již lehce komplikovanější a představuje pohled na poměr celkového zadlužení ku HDP na vertikální ose. Čím výše jsou body nebo křivka na ní položeny, tím ve větších problémech se ekonomika ocitá. Na horizontální ose je zobrazován poměr deficitu nebo přebytku k HDP. Řecko je zde posazeno ze všech zemí nejvýše a poměr dluhu k HDP dosahuje hrozivých cca. 180 % za stálého deficitu veřejného rozpočtu. Projekce počítá s návratem do přebytku v roce 2016. Otázkou zůstává, zda-li je to možné s ostře levicovou vládou a jejími názory, které jsme mohli slyšet před volbami a také při vyjednávání s věřiteli. Tady si dovolím, malou odbočku k Irsku, které je „smutným rekordmanem“ co se deficitu veřejného rozpočtu týče. Na druhou stranu z trajektorie křivky je patrné, že se Irsku rychle daří snižovat deficit a přitom udržovat celkové zadlužení na rozumné úrovni resp. ho dokonce snižovat v poslední době. Irsko i bez této grafiky můžeme označit za zemi, která zatím své pokrizové problémy zvládá asi nejlépe z těch nejvíce postižených zemí PIIGS společně ještě se Španělskem.
CDS kontrakty se proslavily v USA při velké finanční krizi, která se nafoukla kvůli nemovitostnímu trhu, který představoval obrovskou bublinu nafouknutou hypotečními úvěry nesprávným lidem, které byly kolateralizované do různě kvalitních tranší CDO, proti kterým uvědomělý investoři začali sázet přes CDS. CDS – Credit Default Swaps jsou papíry, kterými se dá zajistit proti defaultu instituce nebo jiného nástroje nebo dokonce země. A na dalším grafu si můžeme prohlédnout křivku pravděpodobnosti defaultu Řecka založených na cenách právě CDS kontraktů na default některých zemí označovaných jako PIIGS.
Poslední graf na který lze poukázat jako na vztyčený prst i pro budoucnost celé země je nezaměstnanost v jednotlivých skupinách věkových kohort. Z tohoto zjišťování se dá vyčíst, že polovina lidí od 15 let do 24 let nepracuje a jsou nezaměstnaní. Je to jediná věková skupina, která se dlouhodobě pohybuje nad průměrem celé země a všech věkových skupin. Křivka je poměrně zubatá, ale to je dáno velkou sezónností, když turistický ruch hraje v Řecku značnou roli. Překvapivě nejnižší nezaměstnanosti dosahuje věková skupina, která je jen několik let vzdálena od důchodového věku. Nebezpečné je i to, že z Řecka může odcházet do jiných zemí akademická elita a tím znovu Řecko ztrácí.
Zdroj: Reuters