Andreessen Horowitz je známá venture capital společnost ze Silicon Valley a před několika dny přišla s prezentací, která má ukončit spekulace o tom, že se na trhu vytvořila nová technologická bublina. Zabývá se hlavně názorem, že do technologických firem nyní proudí příliš mnoho peněz. Podívejme se ale nejdříve na samotný koncept bubliny. Ta by z definice musela jednou prasknout a pokud by k tomu došlo, poškodilo by to řadu lidí.
Skeptici se většinou zaměřují na startup společnosti, jejichž valuace převyšuje 1 miliardu dolarů. Příkladem takové společnosti je Uber, jehož hodnota se odhaduje na 40 miliard dolarů. Podle oněch skeptiků nyní dochází k tomu, že IPO bývají nahrazována venture kapitálem a také penězi od firem jako Fidelity či Tiger Global Management. Problém by měl být v tom, že obrovské částky od těchto investorů nafukují hodnotu technologických společností i bez toho, aby nakonec došlo k jejich uvedení na veřejný trh.
Andreessen Horowitz podobná tvrzení zpochybňuje na několika úrovních. Ukazuje, že celkový objem financí proudících do tohoto segmentu ekonomiky skrz poskytovatele rizikového kapitálu je stále velmi vzdálen maximům z let 1999 a 2000. K tomu firma prezentuje řadu argumentů, proč by dnes mělo být mnohem pravděpodobnější, že nové technologické společnosti budou dlouhodobě ziskové. Platí také, že podíl celkové valuace technologického sektoru k celému indexu Standard & Poor's 500 se nachází už asi dvanáct let na zhruba stejné úrovni. A PE poměr technologického sektoru je dokonce nižší než u celého indexu. Celkově jsou tato tvrzení dost přesvědčivá a skutečně bychom neměli porovnávat současný vývoj s tím, co se dělo na konci devadesátých let. Prostě jde o něco jiného.
Andreessen Horowitz ale také použil jedno tvrzení, které vyznívá poněkud hrozivě. Celková hodnota nových technologických startupů je o něco málo menší než hodnota společnosti . To mi připomíná debatu, kterou vedli ekonomové Eugene Fama a Ivo Welch o tom, zda byla technologická bublina v devadesátých letech skutečně případem iracionality trhu. Fama v ní mimo jiné uvedl, že během let 1999–2000 proběhlo 803 IPO s průměrnou kapitalizací ve výši 1,46 miliardy dolarů. Z toho bylo 576 IPO spojeno s internetem a technologiemi a jejich celková kapitalizace dosáhla 840 miliard dolarů. To představuje zhruba dvojnásobek tehdejší kapitalizace společnosti .
Fama se v této souvislosti ptá: „Bylo s ohledem na to, jaká byla v té době očekávání ohledně technologické revoluce, tak nerozumné očekávat i to, že z technologických IPO vznikne hodnota odpovídající dvěma Microsoftům?“ Jinak řečeno, Fama naznačuje, že z hlediska investorů k žádnému iracionálnímu chování nedocházelo.
Fama poukazuje na dvě významné věci. I v těch nejdramatičtějších případech je velmi těžké zjistit, že se na trhu skutečně vytvořila bublina. A skutečné bubliny se většinou vyznačují příliš vysokou valuací celého trhu a ne pouze jeho segmentu. Fama má ohledně oněch dvou Microsoftů pravdu. Ale pravdou je i to, že se obchodoval s PE na hodnotě 70 a po propadu trhu v roce 2000 jeho PE kleslo na 30, na chvíli se zvedlo, ale pak opět zamířilo dolů.
Takže i kdyby měl Fama pravdu ohledně porovnání s Microsoftem, přehlédl, že ze zpětného pohledu investoři naprosto přestřelili odhady hodnoty právě této společnosti. se nyní obchoduje s PE 80. Nebezpečí tedy není v tom, že vznikla bublina na nových technologických společnostech. Tkví v tom, že bublina je úplně všude. Shillerovo CAPE, které obvykle představuje dobrý ukazatel příliš nadhodnoceného trhu, dnes leží skutečně mimořádně vysoko (i když ne tak vysoko jako v roce 2000).
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg