Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak došlo ke zneužití eurozóny

Jak došlo ke zneužití eurozóny

22.7.2015 14:00
Autor: Redakce, Patria Online

Členství v eurozóně by mělo zemím na periferii poskytovat výhody plynoucí z volného pohybu kapitálu v této měnové unii. To znamená, že by v nich mělo docházet k růstu kapitálové zásoby, produkčních kapacit, potenciálního produktu a celkové produktivity faktorů. V důsledku těchto pozitivních změn by následně měly růst i reálné příjmy na hlavu.

Popsaná pozitiva by měla převážit nad negativy, která mají formu vyššího dluhu. Ve Španělsku, Portugalsku a Řecku tomu tak v letech 1999–2008 skutečně bylo. Po roce 2008 už to ale neplatí. Nedá se tedy hovořit o tom, že by pozitiva plynoucí z členství v eurozóně převažovala dlouhodobě a příčina je pravděpodobně následující: Příliv kapitálu a vyšší zadlužení byly použity na spotřebu, financovaly bublinu na trhu realit či běžné vládní výdaje namísto toho, aby financovaly produktivní investice.

První graf porovnává vývoj HDP na hlavu (v tisících eur) v členských zemích eurozóny. V roce 1998 stály v tomto srovnání v čele země jako Nizozemí, Německo či Rakousko, na druhém konci spektra figurovalo Portugalsko, Řecko a Španělsko. Prudkého růstu HDP na hlavu dosáhlo do roku 2007 Irsko a tato země se nyní i přes následné problémy pohybuje na prvním místě před Nizozemím a Rakouskem. Portugalsku, Španělsku a Řecku se naopak nepodařilo uzavřít mezeru mezi nimi a bohatšími zeměmi eurozóny:

eu1

Druhý graf popisuje vývoj kapacit ve výrobním sektoru zmíněných tří zemí. Ve Španělsku sice v roce 1998 došlo k jejich prudkému růstu, po roce 2007 ale nastal prudký propad a v současné době se tyto kapacity pohybují zhruba 10 % pod úrovní roku 1998. V Portugalsku je situace lepší, ovšem ani zde nedosahují kapacity úrovně roku 1998. A zdaleka nejhůře je na tom Řecko, jehož současné výrobní kapacity nedosahují ani 90 % kapacit z roku 1998:

eu2

Je tedy jasné, že velká část nových dluhů nefinancovala produktivní projekty, ale jiné výdaje. Toto „zneužití monetární unie“, ke kterému došlo ze strany zemí na periferii, pak vysvětluje, proč v letech 2008 a 2009 došlo k zastavení dalších půjček ze strany zemí jádra. A v neposlední řadě i to, proč jsou tyto země tak málo ochotné poskytovat Řecku další finanční pomoc.

Zdroj: Natixis



Čtěte více:

Zhodnocení investičních doporučení Patria pro 2Q15
20.7.2015 13:45
Druhé čtvrtletí uteklo jako voda a je proto na čase zhodnotit investič...
Aktualizovaný investiční výhled na rok 2015 - Ekonomika
21.7.2015 11:00
Včera jsme se v rámci bilancování druhého kvartálu zaměřili na úspešno...
Aktualizovaný investiční výhled na rok 2015 - Měny
22.7.2015 11:15
Pokud vás více zajímají makroekonomické informace včera jsme publikova...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data