Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Veřejná dražba jako způsob získání majetku

Veřejná dražba jako způsob získání majetku

9.11.2015 5:30
Autor: Alica Stegmannová, KSB

Dražba je specifický způsob prodeje. Její podstata spočívá v tom, že vlastnictví (případně jiné právo) k dražené věci přejde na toho, kdo za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku. I když je dražba doposud často vnímaná jen jako řešení exekucí či v souvislosti s prodejem umění, není její využití takto limitováno. Může jít také o dobrovolný způsob, kterým se vlastník snaží věc prodat za nejvyšší cenu. Příslušná právní úprava je ale značně roztříštěná a najdeme ji například v rámci výkonu rozhodnutí podle občanského soudního nebo exekučního řádu, či ve specifických režimech jako v případě cenných papírů. Navíc dobrovolné i nedobrovolné dražby se můžou řídit i zákonem o veřejných dražbách, jsou-li splněny stanovené předpoklady. Zejména musí být vhodně osloven nevymezený okruh osob. Dále musí mít dražebník příslušné oprávnění, přičemž v případě nedobrovolných dražeb prováděných na návrh dražebního věřitele musí dražebník splňovat i další zákonné předpoklady. Seznam těchto dražebníků provozuje Česká pošta pod dohledem Ministerstva pro místní rozvoj a je dostupný online. Výhodou těchto dražeb dle zvláštního zákona je zejména stanovení základních pravidel a vymezeni mantinelů, které v mnoha ohledech chrání dražitele, a kontrola ministerstva nad dodržováním podmínek jejich provádění.

Stanu se příklepem licitátora vlastníkem?

Základní podmínkou nabytí vlastnictví v dražbě dle zákona o veřejných dražbách je příklep licitátora. To ovšem samo o sobě nestačí. Vlastnictví přechází s odkládací podmínkou, že vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě uhradí. Pokud k tomu nedojde, vydražitel se vlastníkem ve skutečnosti nikdy nestal. Další podmínkou nabytí ve veřejné dražbě je to, že musí jít o platnou dražbu. Neplatnost bude přitom spíše výjimečná, což potvrzuje i skutečnost, že za poslední rok bylo evidováno jediné rozhodnutí o neplatnosti veřejné dražby. Oprávněné osoby se totiž neplatnosti můžou domáhat pouze do tří měsíců ode dne konání dražby a pouze ze zákonem stanovených důvodů. Navíc, jak shledal i Nejvyšší soud, neplatnost musí prohlásit soud na zvláštní návrh, nemůže ji posoudit jako otázku předběžnou v jiném řízení.

Jistoty a obavy

Veřejná dražba je jeden z nejjistějších způsobů nabytí, jelikož z právního hlediska jde o tzv. originální titul. To se projeví tak, že vydražitel danou věc získává nezávisle na předchozích vlastnících. I v případě, že by se později ukázalo, že například smlouva, na základě které předchozí vlastník věc koupil, je neplatná, není to pro vlastnictví vydražitele vůbec relevantní, byl-li v dobré víře, že věc draží řádně.

Mírnou nejistotu pro vydražitele v případě nemovitých věcí představují restituce. Nejvyšší soud totiž dospěl k závěru, že příklep licitátora a nabytí v dražbě, které bylo učiněné v rozporu s ustanovením zákona o půdě, je absolutně neplatné. V konkrétním případě by mělo být posuzováno, zda vydražitel zachoval tzv. běžnou opatrnost. Informace ohledně případných restitucí lze získat na základě žádosti na Pozemkovém úřadě, který je sděluje v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Na druhou stranu je nutné také zmínit, že vydražitel v zásadě nabývá věc „jak stojí a leží“.  Pokud dražební vyhláška nestanoví jinak, u dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá pouze za vady, na které včas neupozornil i přesto, že o nich věděl. Pokud se tedy například na vydražené věci ukážou nedostatky, vydražitel nebude moci, až na výjimečné případy z tohoto důvodu odstoupit, požadovat jejich odstranění ani se domáhat slevy ze zaplacené ceny. U dražby nedobrovolné navrhovatel dokonce neodpovídá za případné vady věci vůbec. Z pohledu dražitele je proto důležité podrobně sledovat popis věci v dražební vyhlášce, jelikož by se mohl domáhat svých práv v důsledku rozporu těchto údajů se skutečností.

Elektronické dražby pořád spíše mimo regulovaný režim

Již více než rok a půl je možné provádět elektronické veřejné dražby movitých i nemovitých věcí. Jediný příslušný paragraf zákona o veřejných dražbách se ale od počátku své účinnosti potýká s kritikou dražebníků i odborné veřejnosti. Od ledna 2014 došlo k jeho novelizaci a mírnému uvolnění, kdy dražebníkem již nemusí být pouze osoba, která splňuje přísná kritéria pro provádění nedobrovolných dražeb. Elektronické dražby jsou i přesto nadále často prováděny mimo režim zákona o veřejných dražbách. Občanský zákoník totiž umožňuje provádět i v zásadě neregulované aukce nebo dražby. Ani na jedny se neuplatní zvláštní úprava, což znamená například větší volnost stran a snížení nákladů na povinné úkony. Na druhou stranu zde chybí transparentnost a dohled veřejných orgánů.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data