Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Konkurenční doložka se vždy nemusí zaměstnavateli vyplatit

Konkurenční doložka se vždy nemusí zaměstnavateli vyplatit

21.12.2015 5:30
Autor: Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík, Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík

V daném případě sjednal zaměstnavatel se zaměstnancem přímo v pracovní smlouvě konkurenční doložku, v níž se zaměstnanec zavázal, že se po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči ní soutěžní povahu. Zaměstnavatel se naproti tomu zavázal poskytnout zaměstnanci finanční vyrovnání ve výši průměrného výdělku, a to za každý kalendářní měsíc trvání jeho závazku z konkurenční doložky. Po necelém roce se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na skončení pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele, aniž by však řešili existenci uvedené konkurenční doložky.

Nedlouho po skončení pracovního poměru vyzval bývalý zaměstnanec svého bývalého zaměstnavatele k plnění na základě uvedené konkurenční doložky. Zaměstnavatel jeho požadavek odmítl, sdělil mu, že považuje konkurenční doložku za neplatnou a podpořil tento svůj názor hned několika důvody.

Zaměstnavatel předně tvrdil, že zaměstnanec během trvání pracovního poměru u zaměstnavatele nenabyl žádné informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů zaměstnavatele, jejichž využití po skončení pracovního poměru by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Přitom právě možnost využití takových informací bývalým zaměstnancem v neprospěch bývalého zaměstnavatele byla důvodem, pro který zaměstnavatel konkurenční doložku se zaměstnancem sjednával.

Nejvyšší soud ale tento argument zaměstnavatele odmítl s odůvodněním, že tato okolnost není z hlediska platnosti sjednané konkurenční doložky významná. Platnost konkurenční doložky se totiž posuzuje ke dni, kdy byla uzavřena, tj. v daném případě ke dni uzavření pracovní smlouvy zaměstnance, a je bez významu, zda zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru takové informace, které by mohl využít v neprospěch zaměstnavatele, získal, či nikoli.

Nejvyšší soud dále odmítl i další argument zaměstnavatele, který tvrdil neplatnost konkurenční doložky též z důvodu, že konkurenční doložkou bylo omezeno právo zaměstnance (žalobce) na vlastní výdělečnou činnost nepřiměřeným způsobem, když předmět činnosti zaměstnavatele byl značně široký a zahrnoval v podstatě jakoukoliv výdělečnou činnost a navíc působnost konkurenční doložky nebyla nijak teritoriálně omezena (tj. vztahovala se například i na území Austrálie). Takto široce sjednanou konkurenční doložku považoval tedy zaměstnavatel za neplatnou.

Nejvyšší soud se ani s těmito námitkami zaměstnavatele neztotožnil a uvedl, že zaměstnavatelem namítané nepřiměřené omezení vlastní výdělečné činnosti zaměstnance by mohl namítat pouze sám zaměstnanec jako účastník dohody, který neplatnost konkurenční doložky nezpůsobil, když text konkurenční doložky předložil zaměstnanci k podpisu sám zaměstnavatel.

Ve vztahu k oběma namítaným skutečnostem (tj. neomezenosti zakázaných činností a neomezené teritoriální působnosti konkurenční doložky) Nejvyšší soud poznamenal, že „je v dispozičním oprávnění účastníků (pozn. zaměstnance a zaměstnavatele) tyto skutečnosti vzájemně dohodnout, mají-li na tom zájem“. Neučiní-li tak, nečiní to konkurenční doložku neplatnou.

Závěrem lze tedy doporučit, aby zaměstnavatel před uvažovaným skončením pracovního poměru se zaměstnancem pečlivě zvážil, zda se jeho předpoklady, s nimiž konkurenční doložku se zaměstnancem sjednával, skutečně naplnily, tj. zda se zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru mohl skutečně dozvědět informace, které by mohl po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele využít při výkonu vlastní výdělečné činnosti tak, že by to mohlo bývalému zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Popřípadě, aby zaměstnavatel zvážil též skutečnost, zda je třeba sjednávat v případě určitého zaměstnance konkurenční doložku se zcela neomezenou působností, a to jak z hlediska činností, které by mohly mít vůči zaměstnavateli konkurenční povahu, tak z hlediska její teritoriální působnosti. Takto široce sjednaná konkurenční doložka by se nemusela zaměstnavateli vyplatit. Jak vyplývá z popsaného případu, pokud by totiž zaměstnavatel po skončení pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele usoudil, že o konkurenční doložku ve vztahu konkrétnímu zaměstnanci nemá zájem, nemá možnost ji již ve vztahu k tomuto zaměstnanci jednostranně zrušit.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.01.2023
23:14"Češi si zaslouží republiku pohody". Vítězství o 960 tisíc hlasů a osobní gratulace Čaputové
22:20Volební finále online: Prezidentem Petr Pavel, počtem hlasů překonává Zemana
8:02Víkendář: Řada akciových investičních strategií je nyní levná. Lepší nečasovat, ale měnit váhu akcií v portfoliích
27.01.2023
22:08Nasdaq 100 uzavřel seanci v zisku 0,96 %, Nvidia +2,84 %  
17:56Závěr týdne na akciích bez jasného směru i po výsledcích a datech  
17:52Tradingová ponaučení z roku 2022: Investování je často kontraintuitivní  
16:41Analytik k výsledkům American Express: Amerického spotřebitele jen tak něco nerozhodí  
16:21Pravděpodobnost recese a sazby, které by se měly dostat nad inflaci
15:39Ohlédnutí za poslední volební debatou na ČRo: Babiš označil Pavla za velkého favorita prezidentské volby
15:30Rozvíjející se trhy lákají investory. Tento týden do nich přitekly téměř rekordní objemy peněz
15:12Chevron po 4Q22: Ropné destiláty jdou na dračku  
15:10Ministr financí Hunt chce z Británie udělat příští Silicon Valley
14:30Perly týdne: Evropské akcie vstoupily do býčí fáze, Tesla není jen „naleštěná automobilka“
12:44Q&A aneb co vás na trzích a při investování nejvíce pálí. WEBINÁŘ s hlavním makléřem Pavolem Mokošem 2. 2. od 15:00
12:41Možnosti využití umělé inteligence nadchly, Intel zklamal a evropské trhy mírně rostou  
11:57Analytik k výsledkům Intelu: Přímá reportáž z místa katastrofy  
11:43Nejbohatší člověk Asie odráží útok spekulantů, akcie jeho firem prudce oslabily
11:26Je česká koruna ve vleku prezidentských voleb?
10:33Evropa odolává šoku z Intelu, BoJ pod rostoucím tlakem inflace  
10:06Provozní zisk H&M se od září do listopadu propadl. Firma čelila prudce rostoucím nákladům a oslabení spotřebitelské důvěry

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
      Nejčtenější zprávy týdne
      Nejdiskutovanější zprávy týdne
      Kalendář událostí
      Nebyla nalezena žádná data