Po lednových 0,6 % přichází únorové číslo, které rozhodně nepřekvapilo, a to ani svojí hodnotou, ani faktory, které za ním stojí. Spotřebitelské ceny se v únoru zvýšily meziročně o 0,5 % a meziměsíčně jen o 0,1 %.
Co stojí za těmito čísly? Ve srovnání s lednem se lehce zvýšily ceny některých potravin, alkoholu a tabáku, bytového vybavení a především sezónně narostly ceny dovolených. Naproti tomu inflaci brzdily zlevňující pohonné hmoty a sezónní výprodeje oblečení a obuvi.
V meziročním srovnání se ceny zvýšily jen o půl procenta. Oproti loňskému únoru jsou výrazně levnější pohonné hmoty a nižší jsou i ceny potravin. Inflaci tak vlastně vytvářejí především spotřební daně, následované zdražujícím oblečením a botami, dovolené a náklady na bydlení.
Inflace v ČR zůstává nadále velmi nízká a to navzdory silnému ekonomickému růstu doprovázenému zvyšováním zaměstnanosti i zlepšováním reálné finanční situace domácností. Důvodem je, že nízkou inflaci, respektive dokonce deflaci prožívá eurozóna. Dovézt si inflaci skrze slabou korunu tak v tuto chvíli v podstatě stále není možné. Stále existuje nadbytečná produkce spotřebního zboží, konkurence maloobchodu díky internetu sílí a hranice pro obchod se stírají. Spoléhat proto lze snad jen na ještě rychlejší růst mezd a s ním spojené zvyšování cen služeb.
Inflace nadále zaostává za nejnovější prognózou ČNB, která předpokládala její akceleraci na 0,8 %. Tři deseti procentního bodu navíc jde zřejmě na vrub levnějším PHM, a proto se nemusí jednat až tak o zásadní problém. Pro centrální banku bude mnohem zajímavější výsledek zítřejšího zasedání ECB, která nejspíše ještě více uvolní měnovou politiku, když sníží svoji depozitní sazbu dále do záporu. Čím uvolněnější a odvážnější ECB bude, tím před větším dilematem může stát ČNB.
Na druhou stranu, pokud odhlédneme od levného benzínu a nafty, zůstává inflace stejně jako v lednu na 0,9 %. A to rozhodně nevypadá až tak nepříjemně jako hlavní inflační číslo.
Co můžeme od inflace čekat v dalších měsících? Inflace nejspíše spadne dokonce pod půl procenta a teprve v závěru roku se odváží podívat se po skoro třech letech nad jedničku. K inflačnímu cíli ČNB jí tak bude zbývat ještě hodně dlouhá cesta.
