Londýnu evidentně nestačí, že je největším světovým centrem obchodování se zlatem, snaží se být ještě větším a lepším. V současnosti je většina z tamních transakcí „přes přepážku“ v každoročním objemu 5 bilionů dolarů vypořádávána telefonicky nebo přes elektronický chat a vypadají tedy podobně jako obchody jeden na jednoho, díky kterým před třemi stoletími vlastně vznikla burza. S rostoucím objemem zlatých transakcí, které projdou Šanghajím nebo New Yorkem však rostou obavy traderů a bankéřů o transparentnost celého systému pro účely nejen regulace, ale i s ohledem na přilákání nových obchodních příležitostí. Začínají se tak objevvoat první vlaštovky modernizace londýnského zlatého trhu.
Londýn byl vloni s 4,62 miliardami uncí největším centrem obchodování se zlatem na světě
Podíl na světovém obchodování se zlatem.
A londýnský zlatý trh chce jít s dobou, proto tamní asociace pro zlatý trh London Bullion Market Association zvažuje nabídky na vytvoření obchodní platformy, která by taktéž sloužila pro potřeby reportingu. Světová zlatá rada World Gold Council zároveň ve spolupráci s londýnskou kovovou burzou LME a skupinou bank včetně , , Goldman nebo zkoumá možnosti vytvoření zcela nových futures kontraktů. Pokud by se tyto návrhy staly realitou, způsob, jakým je v britském hlavním městě obchodováno zlato by se úplně změnil.
Zlato je jednou z nejvíce obchodovaných komodit na světě a zároveň i rezervním aktivem většiny světových centrálních bank. Zvyšují se však požadavky na dohled nad tímto trhem, který na rozdíl od tradičních burz postrádá jistou míru transparentnosti. Regulátoři takovým trhům věnují větší pozornost zejména po skandálu s bankovní manipulací s globálním benchmarkem pro úrokové sazby během finanční krize. Dominantní postavení londýnského trhu navíc ohrožují Šanghaj nebo New York.
Jen pro představu, přes londýnské tvůrce trhu jen vloni prošly spotové a frowardové kontrakty v objemu 4,62 miliardy uncí, to odpovídá téměř polovině transakcí tohoto typu na celosvětové úrovni. Britská metropole, která je velmi starým zlatým trhem, tak v loňském roce byla zdaleka největším trhem pro spotové a forward kontrakty na zlato na světě. Zájem investoru o žlutý drahý kov navíc v poslední době vysoké tržní volatility zažívá renesanci. Po třech ztrátových letech od počátku letošního roku prozatím zlato připisuje zisky díky investorům, kteří navyšují držbu tohoto kovu. Kupříkladu centrální banky však zrovna v únoru nákupy drahého kovu zpomalily a jejich čistá držba zlata tak ve druhém měsíci tohoto roku klesla o 16 tun, poprvé od ledna 2015. Nákupům zlata centrálními bankami stále kralují Čína a Rusko. Za první čtvrtletí roku 2016 cena zlata stoupla o 16 procent a připsalo si tak největší kvartální zisk za posledních 30 let.
Zdroj: BBG, CNBC